Únosy dětí budou řešit <span>speciální soudci</span>

Mezinárodní únosy dětí se budou v Česku řešit v rámci speciálních soudních řízení. Přibližně desítka soudců, které vyčlení okresní a krajský soud v Brně, bude vždy ve lhůtě šesti týdnů rozhodovat o tom, jestli se dítě unesené jedním z rozvedených rodičů vrátí do země původu, nebo ne.

Novelu, která zavádí vnitřní pravidla vycházející z haagské mezinárodní úmluvy o dětských únosech, v pondělí představil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Lhůtu šesti týdnů, kterou doporučuje haagská úmluva, české soudy zatím nestíhají. Problematiku totiž řeší soudci, kteří nejsou speciálně vyškoleni a s mezinárodním právem upravujícím únos dítěte přes hranice se setkávají ve své praxi výjimečně. Cílem novely je urychlit rozhodnutí o navrácení dítěte do země, kde vyrůstá, v co možná nejkratší době. "V řádech týdnů nikoli měsíců či let, jak jsme dnes zvyklí z české praxe," řekl Pospíšil.

Dnes české soudy řeší každý rok jednotlivé případy, zhruba deset ročně, v budoucnu ale může jít podle Pospíšila až o stovky kauz. Novela má podle Pospíšila vyčlenit zvláštní soudce, kteří se zaměří pouze na otázku, zda má být dítě vráceno, nebo pro něj bude lepší zůstat v zemi únosu. Podmínky, za nichž by se dítě nemuselo vrátit, však dnes vykládá každý expert trochu jinak. Ministerstvo chce, aby se názory sjednotily. Přispět k tomu má mimo jiné dvoudenní odborná konference, kterou dnes Pospíšil zahájil.

Lepší komunikaci mezi jednotlivými soudy zajišťují takzvaní styční soudci. V ČR tuto funkci zastává soudce Lubomír Ptáček z Ústí nad Labem. "Ve světě neexistuje jeden soud, který by vykládal právo týkající se mezinárodních únosů dětí, styční soudci plní roli jakési spojky," řekl Ptáček. Haagskou úmluvu podepsalo dosud zhruba 80 států světa, styční soudci působí ve dvaceti z nich.

Problém nastává ve chvíli, kdy je dítě uneseno do země, která není signatářem haagské úmluvy. Týká se to i nedávného případu, kdy bývalý kyperský manžel Moniky Bednářové odvezl děti do Spojených arabských emirátů. "V těchto případech bohužel vše záleží pouze na diplomatických stycích," řekl ČTK poradce ministra Pospíšila Jiří Grygar.

Mezinárodní únosy dětí řeší v každé zemi jeden ústřední orgán, v případě ČR jde o Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (ÚMPOD) v gesci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Úřady dotčených zemí spolupracují na praktických krocích navrácení dítěte, o kterém rozhodl soud.

Právě na brněnský úřad si ale v minulosti stěžovaly některé matky, naposledy Monika Bednářová. Matkám vadí údajně špatná komunikace a neochota ze strany úřadu. Podle mluvčího MPSV Jiřího Sezemského se na změnách pracuje. V současnosti se například koná výběrové řízení na nového ředitele úřadu.

V roce 2006 ÚMPOD řešil celkem sedm žádostí o návrat dítěte z Velké Británie, Slovenka, Itálie, Rakouska a Kolumbie. Celkově jedenáct žádostí o navrácení dítěte přišlo z Německa, Slovenska, Francie, Švédska, USA, Itálie, Izraele a Kanady.

Novela občanského soudního řádu, která by měla vést ke zrychlení soudních řízení o únosech dětí, je nyní v připomínkovém řízení. Ke schválení by jí vláda měla dostat do prosince, od ledna by pak o ní mohl začít jednat parlament. Podle Pospíšila by novela mohla začít platit ještě příští rok.

Ilustrační foto: ČTK