České soudy budou muset mnohem pečlivěji posuzovat takzvané mezinárodní únosy dětí, kdy jeden z rodičů odveze dítě do jiné země a druhý se domáhá jeho navrácení. Podle průlomového rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), jež bylo zveřejněno v pátek, nemusí být v podobných případech dítě nutně vráceno zpět. Soudy musejí přihlížet k právům a zájmům dítěte a zkoumat, zda mu v zahraničí nehrozí újma. Po obdobné změně soudní praxe volaly v poslední době organizace bojující za práva dětí i někteří politici.
Nejvyšší soud projednával případ matky, která odvezla nezletilou dceru z Německa, kde žili spolu s otcem dítěte, do České republiky. Obvodní soud pro Prahu 5 a následně i Městský soud v Praze jí přikázaly dceru vydat, aniž zkoumaly okolnosti, za kterých žila a znovu mělo žít za hranicemi. Odvolávaly se na úmluvu o mezinárodních únosech dětí. Nejvyšší soud oba verdikty zrušil a přikázal věc znovu projednat.
Soudy musejí objasnit okolnosti obdobných případů natolik, aby byla vyloučena fyzická nebo duševní újma dítěte, případně vznik takzvané nesnesitelné situace z přikázaného návratu. Budou také muset podrobně zkoumat, jaké jsou vzájemné citové vztahy lidí pečujících o dítě.
"Nižší soudy musejí odmítnout návrat dítěte, i když zjistí, že nesouhlasí s návratem a dosáhlo takového věku a stupně vyspělosti, v němž lze přihlížet k jeho stanoviskům," uvedla mluvčí soudu Marika Komoňová.
Nejvyšší soud bude podle předsedkyně Ivy Brožové od nynějška považovat podobné případy automaticky za naléhavé, a bude o nich proto rozhodovat přednostně. Názor Nejvyššího soudu, který plní v justici takzvanou sjednocující funkci, je podle Komoňové obecně závazný.
V případu, který Nejvyšší soud projednával, odvezla matka dítě před Vánoci v roce 2002. Měla se vrátit do Německa v lednu, přijela však sama a manželovi oznámila, že žádá o rozvod a zůstane v Česku. Muž jí sice řekl, "ať se tedy vrátí do toho svrabu", ale posléze požádal úřady o vydání dítěte. Soudy mu vyhověly, aniž se situací v Německu blíže zabývaly, což byla podle NS chyba.
"Bylo nutné zjistit veškeré rozhodné skutečnosti k tvrzení matky, že je zde vážné nebezpečí, že návrat by tak malé dítě vystavil fyzické a duševní újmě a i jinak je dostal do nesnesitelné situace," uvedla v rozsudku Nejvyššího soudu předsedkyně senátu Olga Puškinová. Obvodní soud pro Prahu 5 musí také nyní prozkoumat tvrzení, že otec s převozem dítěte souhlasil.
České soudy byly za formalistické rozhodování o dětech v minulosti často kritizovány. "V posledních letech se množí případy, kdy jsou děti ze smíšených manželství vraceny za velmi dramatických okolností z České republiky do ciziny," uvedly například poslankyně Eva Dundáčková a Anna Čurdová ve společném prohlášení. Obě požádaly ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby zajistil proškolení soudců.
Pozornost médií vzbudil případ Natálie Baraové, které soud přikázal poslat její šestiletou dceru k otci. Loni museli odcestovat za svým otcem do Argentiny potomci Marcely Krajníkové. Matka s nimi odjela z Argentiny do Česka před více než pěti lety poté, co požádala o rozvod.
Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Kláry Lorencové se úřad úpravou a praxí ohledně ochrany práv dětí intenzivně zabývá. Ministr kvůli tomu vytvořil skupinu odborníků, již tvoří dva soudci a advokátka, k jednání chce pozvat i zástupce neziskových organizací.
Zdroj: ČTK
Foto: archiv
