Palachův týden
Upálili se kvůli nám. Jan Palach a Jan Zajíc nebyli jediní

Jan Palach a Jan Zajíc nebyli zdaleka jediní, kdo se obětovali kvůli komunistickému režimu. Na protest proti okupaci Československa se objevily takzvané živé pochodně po celém východním bloku. Byl to protest proti okupaci Československa armádami jejich vlastních zemí.

Na protest proti srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se jako první upálil Polák Ryszard Siwiec. "Deklaroval, že to dělá i proto, že se stydí, že se Polsko podílelo na okupaci Československa," popisuje Petr Marek z platformy Bez komunistů.cz. Siwiec se upálil 8. září 1968 při celostátních dožínkách na varšavském Stadionu desetiletí za přítomnosti vedení polské komunistické strany, diplomatů a přibližně sta diváků. Na magnetofon namluvil poselství, v němž obvinil Moskvu ze snahy rozpoutat další světovou válku. Zemřel po čtyřech dnech.

Dva a půl měsíce po srpnové invazi Sovětů do Československa se v Kyjevě upálil Vasyl Maluk. Nesouhlasil s tím, že se Ukrajinci podíleli na okupaci.

Přesně v den pohřbu Jana Palacha se ze stejného důvodu upálil i maďarský student Sándor Bauer.

"Tito lidé o sobě vzájemně s největší pravděpodobností nevěděli, protože to komunistická moc zcela ututlala," myslí si Marek.

Protestně se upalovali už v 60. letech mniši v Tibetu. "Dělají to lidé, kteří nevidí žádnou jinou formu protestu. Jan Palach i Jan Zajíc to udělali v době naprosté beznaděje, kdy země byla okupována a nebylo tu ani pomyšlení na vojenský odpor," doplňuje Marek.

Podle zástupce uskupení Bez komunistů.cz podobný čin u nás v současnosti už nehrozí. "Doufám, že máme tak široké spektrum možností, jak se vyjádřit ke společenské situaci. Není tu cenzura a máme občanskou svobodu i možnost občanského protestu. Umožňuje to, aby už nikdo nesklouzl k takhle zoufalým činům," uzavírá Marek.