Politické šarvátky o zkoumání komunistické minulosti provázely páteční čtyřhodinovou debatu sněmovny o zřízení Ústavu paměti národa. Zatímco pravice vytvoření ústavu plně podporuje, levicoví poslanci jej považují za nadbytečný. Podle nich přinese zkreslené a jednostranné zkoumání historie. Obě strany se však po pětihodinovém jednání dohodly na kompromisní formě.
Český Ústav paměti národa by se měl zřejmě zabývat nejen dokumenty z období komunismu, ale i z doby nacistické okupace někdejšího Československa. Materiály Státní bezpečnosti a dalších složek by měl na rozdíl od původního záměru spravovat podle pravidel archivního zákona zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který bude ústavu podřízen.
Počítá s tím kompromisní verze senátního návrhu zákona, který sněmovna posunula k závěrečnému schvalování. Sněmovní finále se uskuteční zřejmě příští týden, kdy poslanci rozhodnou i o všech úpravách předlohy.
Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka během jednání navrhl, aby vedoucími pracovníky ústavu a členy rady, kteří mají na chod ústavu dohlížet, mohli být i členové bývalé KSČ nebo bezpečnostních složek bývalého režimu. Navrhovaný zákon to totiž zapovídá. Předseda KSČM Vojtěch Filip proto navrhl ke KSČ přiřadit i další strany socialistické Národní fronty, včetně lidovců. Komunistka Kateřina Konečná zase navrhla v případě, že by byl k její nevoli zákon schválen, umístění sídla úřadu do Tábora. Ředitele i radu ústavu by podle ní měla volit místo Senátu sněmovna, přičemž ve vedení ústavu by měly být zastoupeny všechny strany.
Kateřina Jacques (SZ) chce změnit název instituce na Ústav pro studium totalitních režimů; členy jeho rady by měli nominovat sněmovna, prezident a sdružení odbojářů nebo politických vězňů.
Exministr vnitra František Bublan (ČSSD) zase chce rozšířit okruh archivních dokumentů, které by ústav nemohl získat. Na předání dokumentů by ministerstva a tajné služby měly mít dva roky. Předloha počítá s tím, že dokumenty ústav získá do poloviny letošního roku.
Střet názorů trval pět hodin
Druhé kolo téměř pětihodinové poslanecké debaty provázely střety o vznik, podobu a pravomoci ústavu mezi zástupci vládní koalice a levicovými poslanci, kteří normu odmítají - prý by přinesla zkreslené a jednostranné zkoumání historie. Podle pravicových zákonodárců naopak umožní lepší prozkoumání a zpřístupnění dokumentů komunistických tajných služeb.
Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) za autory návrhu uvedl, že rozhodně nejde o podřízení zkoumání historie nějaké ideologii nebo monopolu. Vznik ústavu by podle něj usnadnil a zjednodušil podmínky pro prozkoumání represivní role státu a jeho bezpečnostních složek v komunistické éře.
Zástupcům levice vadilo zejména to, že by na chod ústavu dohlížela rada vybíraná Senátem, přičemž členy rady by nesměli být bývalí členové KSČ. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si myslí, že zákon tak umožní politické ovlivňování toho, "jak se bude bádat a kdo bude bádat". Zdeněk Jičínský (ČSSD) v tom navíc vidí rozpor s Listinou základních práv a svobod v pasáži o rovném přístupu. Svobodné zkoumání minulosti je podle něj možné už nyní. "Nevím, proč bychom měli vytvářet zvláštní ústav, který bude mít ideologickou kuratelu nad tím, jak se toto bádání koná," dodal. Podle Vítězslava Jandáka (ČSSD) panuje strach z toho, že by to mohlo být využito proti politickým protivníkům.
Komunisti se neúspěšně pokusili po poledni odložit jednání na příští týden poté, co z galerie pro hosty do jejich sektoru dopadl balíček letáků s nápisem Paroubek s KSČM půjde proti všem. Parlamentní stráž poté galerii vyklidila a uzavřela.
Zbraň hromadného ničení
Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček míní, že Senát chce zřídit politickou instituci. Podle něj nejde o "žádné zpětné zrcátko", ale o "zbraň hromadného ničení v oblasti politických a základních lidských práv". Premiér Mirek Topolánek (ODS) to označil za "humornou vložku". Grebeníček podle něj odmítá hledání kořenů zločinů komunismu. "Jestli chceme opravdu v té věci něco udělat, tak nepokusit se je trestné," dodal.
Šéfka poslanců Strany zelených Kateřina Jacques podotkla, že právě komunisti udělali v minulosti z vědeckého bádání oblast výsostně politickou a zbraň hromadného ničení. Vznik ústavu by podle ní naopak pomohl vymanit oblast bezpečnostních archivů z politického vlivu vedení ministerstva vnitra. Sedmičlenná rada, která má dohlížet na chod ústavu, bude složena z odborníků a garantovat tak nezávislost, dodala poslankyně.
Odmítavý postoj levicových poslanců podle Zbyňka Novotného (ODS) pramení z toho, že záznamy z archivů komunistických represivních složek by se mohly týkat jich samotných. I proto se zřejmě snaží přijetí zákona znemožnit.
Ústav paměti národa by měl podle autorů návrhu zkoumat, zpřístupňovat a spravovat dokumenty z období komunismu lépe, než je tomu dosud. Myšlenka zřízení ústavu rozděluje politiky i historiky. Odpůrci tvrdí, že ústav vzniká na politickou objednávku a objektivnímu bádání neprospěje. Jejich oponenti poukazují na to, že pomůže lepšímu zpřístupnění archivů komunistické Státní bezpečnosti po vzoru podobných ústavů v okolních zemích.
Dluhopisy a komise k mýtnému
Poslanci se později odpoledne budou opětovně zabývat i vládním návrhem na vydání státních dluhopisů. Měl by umožnit ministerstvu financí, aby mohlo odkupovat vydané státní dluhopisy ještě před jejich splatností a nahrazovat je emisemi nových dluhopisů. První čtení návrhu proběhlo v úterý. Definitivní rozhodnutí se očekává během příštího týdne.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) během projednávání v prvním čtení ujišťoval poslance, že vydání dluhopisů za deset miliard korun na odkup již vydaných státních dluhopisů během letošního roku nijak nezatíží státní dluh. "Naopak jsem přesvědčen, že zefektivní a sníží náklady na správu státního dluhu," řekl.
Ve sněmovně se bude také jednat o volbě členů komise, která má vyšetřit okolnosti konkursu na výběr systému mýtného. O jejím ustavení rozhodli poslanci začátkem února a její zřízení prosadili komunisti. Má mít deset členů a výsledky by měla předložit do konce června.
* * *
Vybrané výroky z debaty
Předseda vlády Mirek Topolánek (ODS):
"Já vás velmi vlídně žádám, všechny demokraty v této sněmovně, abyste Ústav paměti národa podpořili. Já si myslím, že to dlužíme nejenom těm, kteří těch 40 let měli problémy s totalitární mocí, ale dlužíme to svým dětem a těm novým generacím, které mají právo neopakovat stejné chyby. Mají právo na detailní informace z tohoto období."
Poslanec Pavel Kováčik (KSČM):
"Já se ptám, jestli v této atmosféře lze vůbec nadále pracovat. Já se ptám, jestli ono plíživé vtékání nenávisti do české společnosti a věřte, soudruzi..., pánové, přátelé, bratři a také občané, i ti bývalí soudruzi, my jsme teprve první. Po nás budou možná následovat přátelé ze sociální demokracie, potom budou následovat třeba zelení, třeba také modří."
Poslanec Vítězslav Jandák (ČSSD):
"Tady trošku začíná probleskovat obava a strach, že toto, co je trošku nestandardní, může být znovu využito proti politickým protivníkům. To je to, proč se proti tomu stavíme."
Poslankyně Kateřina Jacques (SZ):
"V současné době je politický vliv na oblast bezpečnostních archivů obrovský a také nezdravý. Všechny fondy, a to tady nezaznělo, byť v různých institucích, spadají do působnosti ministerstva vnitra a zpravodajských služeb, a jsou tak pod přímým vlivem jeho politické reprezentace. A to je stav, který máme důvod kritizovat a který je třeba vzhledem k dosavadním špatným výsledkům na poli vědeckého probádání archivů změnit."
Foto: Robert Zlatohlávek
