-4a0d931e01f24.jpg "Ložnice chovanců detenčního ústavu v Brně.")
Po necelých pěti měsících zeje zařízení pro zvlášť nebezpečné delikventy v Brně - takzvaný detenční ústav - prázdnotou. Obsazená je jen jediná z padesátky postelí. I proto ministerstvo spravedlnosti nyní vystavilo dočasnou stopku stejnému zařízení v Opavě. Původně se přitom mělo otevírat v letos červnu.
Velkolepý plán exministra Jiřího Pospíšila (ODS) odhaluje své trhliny. Namísto slavnostního otevření detenčního ústavu pro sto padesát nebezpečných kriminálníků v Opavě zatahují úředníci brzdu. Projekt se odkládá, zatím do podzimu.
"Dokončovací práce budou nyní výrazněji koordinovány také s ohledem na celkovou finanční situací v rezortu," připomíná ekonomickou krizi mluvčí ministerstva spravedlnosti Veronika Ludvíková.
Detenční samotka
V lednu otevřeném detenčním zařízení v Brně je 47 ze 48 postelí stále volných. Také proto, že právníci, lékaři i ministerští úředníci se nemohou dohodnout, jestli zbylá místa mohou obsadit již odsouzení delikventi, nebo se musí čekat na nové případy.
"Je to smutná situace. Jde o přirozený důsledek toho, jak je zákon napsaný. Adepti detence zkrátka nejsou a musí se čekat na odsouzené v letošním roce," říká lékař sexuologické ambulance psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Slavoj Brichcín.
Tvůrci zákona i ministerští úředníci však oponují. "Soudy klidně mohou posílat do Brna i dříve odsouzené delikventy," notují si unisono.
ČTĚTE TAKÉ: Klaus dal zelenou detenčním ústavům
Také proto ještě před svým odchodem z úřadu uspořádal exministr Pospíšil dýchánek se šéfy psychiatrických léčeben. Domů pak odcházeli s domácím úkolem: vytipovat nebezpečné pachatele, u nichž se ochranné léčení míjí účinkem.
-4a0d931e01f24_275x184.jpg "Ložnice chovanců detenčního ústavu v Brně.")
Podle dřívějších průzkumů v českých psychiatrických léčebnách v současnosti pobývá více než stovka adeptů na detenční režim. „U nás by přicházelo v úvahu tak pět až deset osob," říká například ředitelka kosmonoské psychiatrické léčebny.
Zkostnatělá justice
Spoluviníkem pomalého rozjezdu justiční novinky jsou i soudy. Je veřejným tajemstvím, že lidé v talárech se jen těžko sžívají s tím, jak se rozšiřuje paleta trestů. Nepřímo to potvrzuje i odpověď z ministerstva spravedlnosti: "Je nutné si uvědomit, že zákon o zabezpečovací detenci je u nás účinný teprve několik měsíců, přičemž do naplňování kapacity významně promlouvá také činnost soudů."
Komu je detence určena |
1) vrahům, kteří mají v životní historii předchozí násilnou trestnou činnost (i vraždu) a kteří jsou posouzeni jako nebezpeční 2) sexuálním deviantům, multirecidivistům, u nichž prokazatelně opakovaně selhala ochranná léčba |
Právě práce soudů, které detenci navrhují, může být Achillovou patou systému i v budoucnu. "Když to udělám, jak jsem zvyklý, nic tím nezkazím," honí se totiž hlavou nejednoho soudce při rozhodování o nebezpečných delikventech.
Výsledek: pachatel putuje místo do detenčního zařízení pěkně postaru do chabě střežených psychiatrických léčeben.
ČTĚTE TAKÉ: Demonstranty nezavřeme do klecí, slibuje policie
"Otázkou také je, jestli znalci, kteří teď rozhodují o nových případech, berou novou praxi v úvahu. Existuje totiž něco jako rutina a oni si nemusí uvědomit, že mají novou možnost, jak s delikventem naložit," doplňuje mozaiku pochybností Slavoj Brichcín.
Foto: Robert Sedmík, Karel Šanda
