Ústavní soud (ÚS) bude moci reformní smlouvu, kterou před několika dny přijali představitelé Evropské unie, posoudit patrně až při její ratifikaci v Česku. O analýzu souladu smlouvy s českým právem chce soudce požádat premiér Mirek Topolánek. Jednou z kompetencí ÚS sice je posuzování případných rozporů mezi ústavním pořádkem Česka a mezinárodními smlouvami, zákon však přesně vymezuje podmínky, řekl mluvčí soudu Michal Spáčil.
Všechny varianty obsažené v zákonu o Ústavním soudu předpokládají, že je již rozhodnuto o způsobu ratifikace a schvalování je v poslední fázi. Zatím ale vůbec není zřejmé, jak bude smlouva v Česku ratifikována. Topolánek se v pátek v Lisabonu vyjádřil pro schválení dokumentu parlamentní cestou, v úvahu ovšem připadá i referendum.
Vicepremiér Petr Nečas řekl, že o posouzení reformní smlouvy EU ODS požádá zřejmě formou podání 17 senátorů. "Jedná se o normální postup," konstatoval. Vzhledem k tomu, že v Senátu má ODS 41 zástupců, sehnat 17 podpisů pro ni nebude obtížné.
Kdyby se vláda obrátila na Ústavní soud již teď, patrně by dopadla jako prezident Václav Klaus před dvěma lety, když dopisem požádal předsedu ÚS Pavla Rychetského o posouzení textu euroústavy. Soud se může zabývat jen oficiálním podnětem, odpověděl mu tehdy Rychetský.
Podle zákona může o posouzení souladu požádat nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů v okamžiku, kdy parlament vyslovil souhlas k ratifikaci, a to nejpozději do chvíle, kdy smlouvu podepíše prezident. Druhá varianta předpokládá referendum. Po vyhlášení jeho výsledku se může na soud obrátit stejný minimální počet zákonodárců, opět do chvíle, než dokument podepíše prezident. Další možnost má sám prezident poté, kdy mu byla mezinárodní smlouva předložena k ratifikaci.
Aby smlouva, která má nahradit euroústavu, vešla v platnost, bude ji muset podepsat každý z 27 členských států EU. Pokud by byť pouze jeden ze států smlouvu odmítl, znamenalo by to nejspíš její definitivní konec. V této souvislosti se někteří evropští politici obávají referend, která by mohla skončit nesouhlasem voličů. Jediné referendum, které je zatím jisté, se uskuteční v Irsku. Ostatní státy se podle prvních informací zatím kloní spíše k ratifikaci ve svých zákonodárných sborech.
Největší změnou, kterou obyvatelé Evropské unie za čas možná zaznamenají, je vznik některých nových funkcí. Nejdůležitější je zrod stálého představitele Evropské rady. Někteří o něm hovoří dokonce jako o prezidentovi Evropské unie.
Při jednání o euroústavě nechalo dokument soudem ověřit před třemi lety Španělsko. Jeho vláda si vyžádala od ústavního soudu vyjádření, zda není smlouva EU v rozporu se španělskou ústavou. Soud tehdy rozhodl, že oba dokumenty jsou v souladu. Podobně tomu bylo v Německu. V Dánsku a Nizozemku zase soudy zkoumaly způsob, jakým by měl být dokument schvalován. Tehdejší euroústava však obsahovala ústavní prvky, které z nynějšího dokumentu vypadly.
Ilustrační foto: ČTK
