Ústav pro studium totalitních režimů oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí. Platforma, kterou ústav zakládal, mu pozastavila v lednu členství kvůli tomu, že v něm působí bývalí komunisté. Podle dopisu ředitelky ÚSTR Pavly Foglové ústav trvá na tom, že platforma nepostupovala v souladu s vlastními stanovami a rozhodnutí o pozastavení členství je neplatné. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že bude chtít po ústavu vysvětlení. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který byl předchůdcem Foglové v čele ústavu, považuje tento krok za vyústění krize této instituce.
Platforma vyčítá ústavu mimo jiné to, že v něm působí bývalí komunisté a že nedokázal rozptýlit podezření na porušení etických kodexů platformy. Podle ÚSTR jde zřejmě o to, že někteří členové vědecké rady byli kdysi členy KSČ. Ti ale nejsou zaměstnanci ústavu. Ústav od začátku žádal, aby se usnesení o pozastavení členství zrušilo, tvrdí, že své postoje opakovaně vysvětloval.
Ústav považuje za politováníhodné, že vývoj dospěl až do tohoto stavu. I po vystoupení z platformy ale věří, že jeho vzájemnou spolupráci s jednotlivými členy platformy to neovlivní. V dopise zdůraznil, že nikdy nerezignoval a nehodlá rezignovat na cíle, které obsahuje smlouva o založení platformy.
"Budou mě zajímat důvody, proč se ústav rozhodl z této evropské platformy vystoupit. Pokládal jsem vcelku za přirozené, že je součástí tohoto sdružení. Určitě požádám o vysvětlení, zda to byly skutečně důvody závažné, které se nedaly řešit jiným způsobem," řekl po jednání vlády Sobotka.
Za neuvážený a ukvapený akt proti Platformě evropské paměti a svědomí označil rozhodnutí vedení ministr kultury Herman. "Zcela jednoznačně se tím prohlubuje současná izolace ÚSTR v rámci mezinárodního společenství ústavů historické paměti. Toto jednostranné opatření, které jednoznačně poškozuje zájmy České republiky a integrační trendy v rámci Evropské unie, je nutné zásadně odsoudit," uvedl v prohlášení.
Sám byl loni v dubnu za dramatických okolností z čela ÚSTR odvolán, označoval to za politicky motivovaný krok. Foglová je v čele ústavu dočasně, výběrové řízení na nového ředitele ještě neskončilo. Proto má podle Hermana současné vedení instituce omezený mandát, takže by nemělo sahat k zásadním rozhodnutím, jako bylo vystoupení z platformy.
Rada ÚSTR žádala platformu, aby jí poskytla zápis z jednání její členské rady. Na něm se rozhodlo o pozastavení členství. V polovině února však prý prezident platformy Göran Lindblad doložil ústavu pouze úryvek ze zápisu z jednání platformy s tím, že žádost o zrušení o pozastavení členství nemá důvod. Proto je ústav přesvědčen, že rozhodnutí platformy je neplatné.
"Dle zápisu členská rada pouze uložila prezidentovi vyšetřit podezření z domnělého porušení kodexu platformy, a až podle výsledku by mělo být členství pozastaveno," uvádí se v dopise ředitelky Foglové. Ústav proto míní, že o vlastním zrušení nebo pozastavení členství by opět musela rozhodnout pouze členská rada, nikoliv jiný orgán platformy. V dokumentu rovněž odmítá námitky, že by s platformou nekomunikoval, a předpokládá, že její členové byli o situaci průběžně informováni.
Minulý týden ředitelka platformy Neela Winkelmannová Heyrovská řekla, že věří, že v novém personálním obsazení ústavu se situace změní. V ÚSTR nyní pokračuje konkurz na místo ředitele, uchází se o něj pět kandidátů. Jeho výsledek má hlavní rada oznámit do 30. dubna. Foglová vede ÚSTR do doby, než bude letos v soutěži vybrán nový ředitel.
Ústav je spoluzakladatelem platformy, která je sdružením několika desítek institucí z různých zemí, zabývá se koordinací studia a vyrovnáváním s totalitní minulostí. Platforma vznikla v roce 2011. Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců.
