Útok na prezidenta Václava Klause z 28. září v Chrastavě je podle Bezpečnostní informační služby (BIS) výstrahou, že se v Česku mohou podobné situace stát. Zpravodajci to vnímají jako známku určité nesmiřitelnosti lidí. Nebyl to ale čin extremisty, uvedla BIS ve čtvrtletní zprávě o vývoji na extremistické scéně, kterou v úterý zveřejnila na svém webu.
Zpravodajská služba se zmiňuje o dvou událostech, které podle ní sice nejsou aktivitami přímo extremistů, ale "v širších souvislostech s extremismem souvisí". Útok na prezidenta podle kontrarozvědky ukázal, že část české společnosti se výrazně radikalizuje. Obecně je sice nebezpečí podobných činů malé, případ je nicméně výstrahou, že "možnost útoků na politické reprezentanty je i v ČR reálným rizikem".
Na prezidenta Václava Klause při příležitosti otevírání nového mostu v Chrastavě na Liberecku vystřelil z bezprostřední blízkosti z airsoftové pistole šestadvacetiletý muž. Prý chtěl svým činem upozornit na to, že politici nenaslouchají lidem. Policie ho později obvinila z výtržnictví. Klaus s lehkým zraněním vyhledal lékařské ošetření.
BIS píše také o srpnovém zadržení muže z Ostravy, který podle policie shromažďoval zbraně a výbušniny a chystal se je zřejmě odpálit, přičemž údajně sympatizoval s norským vrahem Andersem Breivikem. Muž ale podle zpravodajců není ve spojení s extremisty a inspirace Breivikem byla minimální. "BIS nedisponuje poznatky o tom, že by plánoval teroristický čin," píše BIS.
Analytici kontrarozvědky dále vyjmenovali demonstrace, které pořádali pravicoví a levicoví extremisté. Nejvýraznější akce se stala koncem září v Kralupech nad Vltavou a střetly se při ní oba "tábory": proti zhruba dvěma stovkám příznivců pravice protestovalo na tři sta jejich odpůrců. "Díky přítomnosti policie nedošlo k větším násilnostem," uvádí zpráva.
BIS celkově nezaznamenala žádné aktivity extremistů, které by z jejího pohledu ohrozily demokracii v Česku.
