Zatímco v devadesátých letech řešili lidé problémy v mezilidských vztazích, dnes je trápí dluhy. A to stále více. "Máme až dvakrát tolik dotazů než loni," všímá si Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden. Dále lidé řeší alimenty na děti a bydlení.
S jakými problémy se na vás klienti v poslední době nejvíce obracejí? Všímáte si nějakých trendů?
Ano, obrací se na nás stále více lidí. Přibývají hlavně dotazy týkající se dluhové problematiky, v některých našich poradnách až o sto procent a za posledních pět let až o 400 procent. Stále častěji k nám chodí ženy, jimž dluhy nadělali jejich manželé či partneři, aniž by o tom věděly. Také se množí dotazy ohledně vymáhání dluhů na výživném na děti. Dále klienti řeší pracovně právní problematiku, bydlení.
Čím si tak výrazný nárůst klientů, tedy lidí v těžkých životních situacích, vysvětlujete?
Narůstá penzum problémů, které už lidé nedokážou řešit sami, s pomocí rodiny, sítě známých a kamarádů, jako tomu bylo dříve. Postupně stoupá jejich zadlužení, snižuje se příjem nižší a střední třídy, problémy se hromadí. Výrazně se to projeví příští rok, až se zvýší DPH, zdraží se a klesnou sociální dávky. Roli hraje i to, že naši klienti často nemají peníze nazbyt, a nemohou si tak dovolit služby komerčních advokátů, ale i to, že se o našich aktivitách snažíme co nejvíce informovat.
Zmiňoval jste nárůst případů, kdy manžel či manželka nadělají dluhy za zády partnera, který ale za ně ručí svým majetkem. Lze se exekuci v těchto případech bránit?
Určitě. Můžete se pokusit označit ty dluhy, které podle vás nepatří do společného jmění manželů, tedy ty, které vznikly ještě před uzavřením manželství, nebo spotřebitelské úvěry, o kterých nebyl ten druhý informován. Je potřeba u soudu doložit, jak k těm dluhům došlo, a požádat o vyjmutí ze společného jmění. Ale rozhodně to není nic jednoduchého a samozřejmě ne vždy se to povede.
Fungujete už od roku 1997. Řeší teď lidé jiné problémy než před 14 lety?
Určitě se struktura dotazů změnila. Do popředí se dostaly ty problémy s dluhy, majetkem, což dříve zdaleka nebylo tak časté, stejně jako dotazy z oblasti občanského soudního řádu, tedy výklady různých ustanovení a podobně. V devadesátých letech lidé více řešili sociální dávky nebo problémy v mezilidských vztazích. To sice přetrvává, ale do popředí se dostávají problémy, které jsou vícečetné, kdy člověk vedle dluhů řeší ještě například to, že nemá bydlení, nemá práci, řeší konflikt s partnerem. A ti lidé chodí příliš pozdě, aby se jim dalo rychle a jednoduše pomoci.
Takže zatímco v 90. letech lidé řešili vztahy a požadovali spíše rady psychologického rázu, dnes řeší peníze a potřebují dluhové poradenství?
Ano, dá se to tak říct. Dřív více řešili takové vlastně nadstavby všedního života, zatímco dnes je trápí ta úplná podstata. Když nemáte bydlení ani práci, zato máte dluhy, tak na ty vztahy není moc chuť a ani nemají moc čas se rozvíjet.
Obracejí se na vás i lidé s dotazy ohledně sociálních dávek. Co konkrétně je zajímá?
Považuji za chybu, že lidé nejsou informováni o svém přístupu k sociálním dávkám, nevědí, za jakých okolností na ně mají nárok, jakých musejí dosahovat příjmů. Určitě je chyba, že se je snaží využít až poté, co se dostanou do závažných problémů, a neexistuje tu informační nástroj, což je problém státu, který by fungoval lépe, kdyby se lidé dostali k informacím rychleji a častěji.
"Sociálky" si zase stěžují, že právě různé poradny a občanská sdružení lidem radí, jak sociální systém co nejvíce "podojit".
Ale pokud člověk postupuje podle platné legislativy a nijak ji nepřekračuje, tak to je naprosto legitimní. Člověk prostě hledá způsoby, jak se zákonně domoci svých práv. Různé právní kličky spíše hledají lidé, kteří dávky nepobírají. Pokud prostě zákon umožňuje přístup k penězům v rámci dávek, není důvod, proč o tom co nejlépe neinformovat.
