V Čáslavi dnes zastupitelé schválili vyhlášku, která zakazuje pití alkoholu na veřejnosti. Radnici k tomuto opatření přiměly problémy s Romy, kteří se v poslední době přistěhovali do města. Zhruba stovka Romů z celé země se nastěhovala do čáslavských hotelů a ubytoven a jejich majitelé za to inkasují sociální příspěvky od státu.
"Chceme předejít tomu, co se stalo v jiných městech. I když samospráva má samozřejmě omezené kompetence," řekl starosta Jaromír Strnad (ČSSD). Poukázal na situaci ve Šluknovském výběžku, kde se kvůli údajně zvýšené kriminalitě Romů od srpna konalo několik protiromských demonstrací a na bezpečnost tam dohlížejí pořádkové jednotky z Prahy.
V Čáslavi podle starosty majitelé čtyř ubytoven přišli na to, že je výhodné ubytovávat sociálně nepřizpůsobivé. Snadno naplní své kapacity a získávají od státu výdělek v podobě inkasovaných dávek hmotné nouze. Například do hotelu Bílý kůň na náměstí majitelka údajně nastěhovala 50 sociálně nepřizpůsobivých lidí. Dnes jich je tam o něco méně, celkem je však nepřizpůsobivých Romů ve městě zhruba stovka. Potíže jsou hlášeny i v ubytovnách v budově bývalé školní jídelny či výrobny oděvů.
Zákaz platí v centru
Zákaz pití alkoholu neplatí plošně, ale týká se hlavně ulic v centru města. "Nejedná se o okrajové obytné části, jde hlavně o to centrum," uvedl starosta. Do vymezené zóny podle něj spadají i tři ze čtyř ubytoven obývaných Romy. "Snažili jsme se je do toho samozřejmě zahrnout," dodal. Dalším preventivním krokem má být od začátku příštího roku omezení provozu heren. Podle Strnada se také rýsuje možnost, že město jednu z ubytoven odkoupí a bude ji využívat k jiným účelům.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková řekla, že situaci v Čáslavi bude sledovat, a pokud by se zhoršila, určitě do města zavítá. Problém s majiteli ubytoven podle ní nemá jednoduché řešení, protože nelze omezovat jejich vlastnická práva. "A dělat to v právním státě ani nechceme. Ale je potřeba přemýšlet o tom, jak by radnice mohly zasáhnout, aby majitelé nezneužívali sociální dávky a netvořili romská ghetta," dodala.
Rozumné podmínky
Podle Šimůnkové je potřeba s těmito podnikateli navázat dialog a domluvit se na rozumných podmínkách. Další cestou je regulovat vyplácení doplatku a příplatku na bydlení. V tomto směru podle ní radnice mají určitý manévrovací prostor, byť jsou jinak jejich pravomoci omezené.
Vláda by měla ve středu projednat návrh opatření, díky nimž chce zvládnout problémy s ghetty. Těchto chudinských míst by mohlo být v Česku už kolem 400. Kabinet mimo jiné počítá s tím, že výplata sociálních dávek bude vázána na řádnou školní docházku dětí nebo na veřejně prospěšnou činnost dlouhodobě nezaměstnaných. "Je potřeba, aby lidé za ty sociální dávky museli něco udělat," souhlasí Strnad.
