Úřad Marksové
V Česku pracuje o 100 tisíc cizinců víc než před krizí

V Česku pracuje na zaměstnanecký poměr zhruba o 100 tisíc cizinců více než před krizí v době tehdejší konjunktury. Zatímco na konci loňského roku mělo v ČR zaměstnání 382 900 lidí ze zahraničí, v roce 2008 to bylo kolem 284 600. Vyplývá to ze zprávy ministerstva práce a sociálních věcí, které řídí Michaela Marksová (ČSSD), o zaměstnávání cizinců pro tripartitu.

Tři čtvrtiny zahraničních zaměstnanců pocházely loni ze zemí EU. Ze států mimo společenství bylo v Česku nejvíc pracovních sil z Ukrajiny, a to 54 600.

Do konce roku 2011 úřad práce zveřejňoval přesné počty zahraničních zaměstnanců pravidelně každý měsíc. Od roku 2012 po změně informačních systémů se statistika nezaznamenává, ministerstvo vychází z odborných odhadů.

"Na růstu počtu cizinců v postavení zaměstnanců se podílejí právě občané EU/EHP a Švýcarska. Výrazně v této skupině v roce 2016 - ale i v dlouhodobějším časovém horizontu - dominují občané Slovenska," uvádí zpráva.

Na konci loňska v Česku pracovalo 284 148 lidí ze zemí EU, Švýcarska a států Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Ze Slovenska pocházelo 161 559 pracovníků. Tvořili tak víc než dvě pětiny zahraničních zaměstnanců. Zaměstnání v ČR mělo pak 31 522 Rumunů, 31 355 Poláků a 25 784 Bulharů.

Druhou nejpočetnější skupinou na českém trhu práce jsou po Slovácích Ukrajinci. Podle zprávy jich na konci loňska bylo v Česku zaměstnaných 54 571. Práci mělo také 8290 lidí z Ruska a 6565 z Vietnamu.

Celkem 29 procent cizinců pracuje ve zpracovatelském průmyslu. Zhruba 16 procent lidí našlo uplatnění v sektoru administrativy a podpůrných činností. Tři z deseti pracovníků ze zahraničí jsou pomocní a nekvalifikovaní, pětina pak obsluhuje stroje a zařízení.

Lidé z EU povolení k práci nepotřebují. Nemusí ho mít ani zahraniční absolventi českých středních a vysokých škol, azylanti a cizinci s trvalým pobytem. Ostatním povolení vydává úřad práce. Zjednodušit a zrychlit přístup na český trh práce má také několik vládních projektů. Zvláštní zaměstnanecké karty vystavuje pak ministerstvo vnitra.

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Je nejnižší ze zemí EU. V září klesla na 3,8 procenta. Úřady práce evidovaly 284 915 uchazečů o práci a 206 081 volných míst. Podle analýzy ministerstva práce se český pracovní trh už dostal na hranici přirozené nezaměstnanosti. Lidé, kteří za nabízených podmínek a mezd chtějí pracovat, tedy už místo mají. Zaplnění volných pozic a uplatnění nezaměstnaných brání nevhodná kvalifikace, nízké odměny i neochota práci vzít.

Po pracovních silách z ciziny volají zaměstnavatelé. Stěžují si na to, že kvůli nedostatku pracovníků nemohou přijímat zakázky. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák dnes vyzval na sněmu svazu vládu, aby umožnila přivézt do Česka síly z Ukrajiny, Mongolska, Kazachstánu či Vietnamu. Zástupci firem už v květnu uvedli, že budou usilovat o to, aby ČR měla program ke snadnějšímu získávání zaměstnanců nejen z Ukrajiny, ale i z dalších zemí.

Podle odborů jsou za nemožností najít zaměstnance často nevhodné pracovní podmínky a nízké odměny. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že by podnikatelé neměli hledat pracovníky jen v chudších státech, ale i mezi nezaměstnanými v západních státech. Museli by ale kvůli tomu zvednout mzdy. Kritizoval inzeráty na místa v náročném provozu za výdělek jen o něco vyšší, než je minimální mzda.