V ČR přibývá adopcí dětí z ciziny, jimiž lidé obcházejí zákon. Loni si z Konga přivezli osm dětí, letos jich bylo stejně jen za první půlrok. Podle Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí mají sice lidé při adopci dítěte z Afriky dobrou vůli a snahu dítěti pomoci, neuvědomují si však rizika.
"Měl by se změnit zákon, jinak hrozí, že přivezené černošské děti budou za několik let končit v dětských domovech," řekl ředitel úřadu Zdeněk Kapitán.
Legální cesta pro získání dítěte ze zahraničí za asistence státu v ČR neexistuje. Lidé si mohou adoptovat dítě z českých domovů, přitom však musejí splnit řadu podmínek. Například věk rodičů má být věku dítěte přiměřený. Bývají proto odmítáni například šedesátníci. Další skupina lidí zase nechce absolvovat složitý proces přípravy včetně psychologických pohovorů. Volí pak adopci z ciziny přes různé zprostředkovatele, jimž platí.
ČTĚTE TAKÉ: Za zády otce dala dítě k adopci, podle soudu je nevinná
Homosexuální adopce? Politikum jako hrom
Podle Kapitána existuje společenská poptávka po tom, aby se adopce ze zahraničí v ČR dělaly. Úřad o tom proto aktuálně jedná se čtyřmi státy takzvané haagské úmluvy. V budoucnu by tak Češi mohli adoptovat dítě z Bulharska, Indie, Filipín a Burkiny Faso. Nepůjde to však dřív než na konci roku 2011.
Kapitán však zároveň zapochyboval, zda jsou adopce dětí z exotických zemí do ČR tím nelepším řešením pro dítě. Jde o nákladnou záležitost, jen na překlady, cestovní výlohy a další nutné výdaje si rodič musí připravit asi milion korun. Kdyby se prý spojilo pět takových lidí, pro něž je milionový výdaj přiměřený, tak "při cenách, které v rozvojových zemích jsou, tam stojí kvalitní zařízení pro péči o děti". "Pomoc by byla daleko efektivnější," domnívá se ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí .
Pětina adopcí loni ztroskotala
V Česku by se měl změnit systém adopcí. Loni si čeští rodiče vzali do osvojení z dětských domovů 500 dětí, 100 se jich za stejnou dobu vrátilo zpět. Úspěšnější byly přes kulturní rozdíly mezinárodní adopce. Úřad jich za deset let zprostředkoval 323, pouhé tři případy, tedy necelé procento, skončily špatně, uvedl ředitel Zdeněk Kapitán.
Do zahraničí odcházejí české děti, pro které se v zemi nepodaří najít rodinu. Nejdřív ji úřady hledají v kraji, odkud dítě pochází, potom na úrovni republiky. Podle Kapitána jsou zahraniční adopce úspěšné ze tří důvodů. ČR spolupracuje jen se státy, které mají adopční systém dokonale zvládnutý, kde pečlivě vybírají páry a těm, kteří cizí dítě přijmou, poskytují podporu. Úřad také zkoumá osobnost žadatelů a psychologové hodnotí, zda se ke konkrétnímu dítěti hodí. Sleduje také, jak si dítě v nové rodině vede a ještě čtyři roky po osvojení vyžaduje podrobné zprávy. Nic podobného u vnitrostátních adopcí neexistuje.
Z českých dětských domovů do zahraničí odcházejí častěji chlapci, v posledních deseti letech jich byly dvě třetiny. Nejvíc dětí, necelá třetina, pocházela z Ústeckého kraje. Mezi hostitelskými státy vedlo Dánsko, kam odešlo víc než 40 procent dětí. Na dalších místech figurovaly Německo a Itálie.
V ČR se podle ředitele nyní pracuje na změně adopčního systému. Podle ředitele by adoptivní rodiče v ČR měli mít v dosahu podporu, jak obtíže spojené s výchovou cizího dítěte zvládat. Nestávaly by se tak případy, kdy se do ústavu vrátila dívka po sedmi letech pobytu v rodině. "S odůvodněním, že si k ní nevytvořili vztah," uvedl ředitel.
Foto: Lucie Pařízková, archiv Týdne
