Národní knihovna plánuje, že vybuduje v Klementinu podzemní úložiště pro 2,5 milionu knih. Spolu s dobudováním depozitáře v Hostivaři by tyto kapacity měly pravděpodobně nahradit dříve zamýšlenou výstavbu nové budovy.
Projekt je součástí revitalizace Klementina a počítá také s úpravou novodobé haly služeb.
"Zcela byl zavržen návrh, který se objevil v médiích a který počítal s probouráním velkého otvoru do Platnéřské ulice," řekla mluvčí knihovny Barbora Stýblová. Návrh, s nímž vedení knihovny souhlasí, je podle ní přijatelný i pro památkáře. Největším zásahem do historického areálu by mělo být vybudování podzemního úložiště pro 2,5 milionu knih pod hospodářským dvorem.
Voda jako pomoc, nikoli hrozba
S budováním depozitářů pod zemí se v Klementinu počítalo již dříve, upustilo se od nich však po záplavách v roce 2002. O dva roky později do Národní knihovny přišel Vlastimil Ježek a začal prosazovat stavbu nové budovy. "Plánované úložiště knih není v dosahu tisícileté vody," ubezpečila mluvčí.
Voda by měla knihovně v těchto prostorách naopak sloužit tím, že se využije pro systém klimatizace. "Podobně vltavskou vodu využil například architekt Zítek při stavbě Národního divadla, kdy voda napájí chladicí zařízení," připomněla. Klementinum stojí také blízko řeky a do trubek v klimatizačním zařízení by měla proudit voda o dva stupně chladnější než ta, která bude budovu opouštět.
ČTĚTE TAKÉ: Nová strana Blob se pustí do boje o knihovnu
Klementinum čeká zásadní přestavba. Plány už vznikají
Rekonstrukci a revitalizaci Klementina plánuje knihovna dlouho, chtěla ji však především skloubit se stavbou nové budovy, která měla řešit kapacitní problémy. Projekt nové budovy je zatím mrtev, knihovna se nyní soustředí na budování jiných prostorových kapacit.
Depozitář v Hostivaři věc neřeší
Depozitář v Hostivaři se rozšiřuje především kvůli většímu prostoru pro digitalizaci dokumentů, která souvisí se závazky knihovny vůči Evropské digitální knihovně. Hostivař ale neřeší služby, které musejí být přístupné veřejnosti - jak tomu je v Klementinu a jak to knihovna plánovala v nové budově na Letné. Fondy knih, které se nejčastěji půjčují, musejí být dostupné v hlavní budově knihovny.
Od stavby nové budovy podle návrhu Jana Kaplického se postupně odvrátili politici, kteří by rozhodovali o jejím financování. Stále však platí usnesení vlády z roku 2006, které počítá s téměř dvěma miliardami korun na stavbu nové budovy a s necelou miliardou na revitalizaci Klementina. Tak jak Kaplického návrh ztrácel příznivce z řad politiků, objevovaly se spekulace o větší finanční nákladnosti projektu. Nedávno však Nadační fond pro knihovnu představil rozpočet, podle něhož by knihovnu bylo možné postavit za 2,3 miliardy korun.
ČSSD pro Kaplického blob
Nadační fond stále prosazuje stavbu blobu v Praze na Letné. Jeho výstavba se také pravděpodobně stane jedním z předvolebních témat, předseda ČSSD Jiří Paroubek se v tomto smyslu vyjadřoval již před rokem.
VŠE O KAPLICKÉHO CHOBOTNICI NAJDETE ZDE
Poslankyně Olga Zubová, která se bude o přízeň voličů v předčasných parlamentních volbách ucházet na kandidátce ČSSD, má již dnes Kaplického návrh na svých billboardech. Děje se tak se souhlasem rodiny. "Dali jsme souhlas k propagaci nové Národní knihovny, ne k propagaci politické strany," řekl zástupce Kaplického rodiny Radek Zeman.
Foto: archiv Týdne a Robert Zlatohlávek
