V Krkonoších už druhým dnem platí čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice. Čtvrtý stupeň znamená vysoké nebezpečí lavin. V platnosti by měl zůstat i ve čtvrtek. Vyplynulo to z ranního hlášení krkonošské horské služby, která nedoporučuje pohyb po turistických cestách procházejících lavinovými katastry a na svazích o sklonu větším než 25 stupňů. Hrozí samovolné uvolnění lavin, možnosti túr jsou tak velmi omezené.
Jde o nejvyšší stupeň vyhlašovaný v Krkonoších. "Tendence lavinového nebezpečí je setrvávající," uvedl Robert Dlouhý z Horské služby Krkonoše.
Na hřebenech Krkonoš je kolem 190 centimetrů sněhu. Za posledních 24 hodin připadlo dalších 15 centimetrů a v minulých dnech přes metr a půl sněhu. Sníh padal v Krkonoších za působení silného nárazového západního až severního větru, který v nárazech dosahoval více než sto kilometrů v hodině. Na závětrných stranách se tak nahromadilo větší množství sněhu.
"Hrozí uvolnění lavin z nového sněhu a lavin deskových. Během dne bude nadále sněžit za silného severozápadního větru. Sněhová pokrývka vykazuje na většině strmých svahů slabou stabilitu. Uvolnění laviny je možné již při minimálním dodatečném zatížení, a to na mnoha strmých svazích," uvedl Dlouhý. Hrozí tak samovolné laviny velkých, ale i velmi velkých rozměrů, které mohou sjet až na dna údolí.
Na hřebenové Luční boudě v nadmořské výšce 1415 metrů bylo ráno kolem minus jednoho stupně Celsia, zataženo, bez srážek, vítr dosahoval v nárazech rychlosti přes 70 kilometrů v hodině a v okolí leželo kolem 180 centimetrů sněhu.
Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Ročně v horách sjede několik desítek lavin, které však nezasahují obydlená místa, sjezdové tratě ani přístupové cesty.
Čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí byl v Krkonoších naposledy vyhlášen na několik dní 17. února 2012, předtím 18. února 2009 a také v únoru roku 2006. Zřejmě nejkritičtější byla situace v lednu 2002, kdy na některých svazích sněhová vrstva dosahovala až osmi metrů. Horská služba tehdy uvažovala i o odstřelu lavin, ale vedení Krkonošského národního parku a tehdejší okresní úřad to zamítly.
