Čin Jana Palacha je velký vykřičník pro nás i celý svět. V tomto duchu se v budově Národního muzea vzpomínalo na studenta Jana Palacha, který se před 40 lety polil benzinem a zapálil před Národním muzeem na protest okupace Československa sovětskými vojsky.
"Dnes je tomu čtyřicet let, co bylo toto muzeum smutným svědkem upálení Jana Palacha," řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Na pamětní setkání dorazili filozofové, umělci, studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Jan Palach studoval, ale i kolemjdoucí, kteří si na 16. leden 1969 pamatují.
ČTĚTE TAKÉ: Jiří Palach: Bratr před činem nic nenaznačil
Teolog Tomáš Halík ve svém proslovu řekl, že čin Jana Palacha neměl mít politický dopad. "Ten dopad byl na osobní rovině. Už kvůli němu se člověk nesmí zaprodat," řekl.
Socioložka a chartistka Jiřina Šiklová si postěžovala, že někteří lidé přezdívali Palachovi psychopat. "Nemohla jsem to poslouchat. Jeho čin byl přitom vysoce racionální. Dvacet let se na něho nevzpomínalo a to je jeden z našich největších morálních debaklů," řekla socioložka a chartistka Jiřina Šiklová.
Pietní akce se zúčastnil i Olbram Zoubek, který snímal Palachovi 19. ledna několik hodin po smrti masku a vyrobil náhrobek, chartista Jaroslav Suk a grafik a malíř Jaroslav Šerých. Mezi zúčastněnými ale nechyběl ani bratr Jan Palacha Jiří.
ČTĚTE TAKÉ: Nová fakta o Palachovi: chtěl obsadit rozhlas
Po skončení pamětního setkání se účastníci odebrali před budovu Národního muzea k památníku Jana Palacha. Pomník se během chvíle ztratil pod věnci, květinami a zapálenými svíčkami. Držela se minuta ticha a všichni si zazpívali československou hymnu. Závěrečnou tečku však dodala herečka Vlasta Chramostová. Zhruba stovce lidí zarecitovala báseň, kterou před 40 lety věnovala ve svobodném rozhlasu právě Janu Palachovi.
Foto: ČTK
