V senátních volbách obhajuje ODS osmnáct křesel. Do boje jde s pošramocenou pověstí, a tak očekává ztráty.
Občanským demokratům teče do bot. Těžkou ránu čekají v komunálních volbách a rozhodně přijde i ve volbách senátních, kde letos obhajují celé dvě třetiny z 27 křesel, o která se hraje. A polovinu z těch, jimiž disponují celkem (senátorský klub strany má 36 členů; o jednoho z nich už ale přišli předem - Bedřich Moldan kandiduje za TOP 09). Ve volbách v roce 2004, kdy šlo o tatáž křesla jako letos, získali modří 18 senátorů. Ty teď však strana s velmi pošramocenou pověstí a odlivem voličské přízně obhájí jen těžko. A dobře si to uvědomuje.
"Komunální a senátní volby mohou pro ODS znamenat problém," připustila v nedávném rozhovoru pro časopis TÝDEN první místopředsedkyně strany Miroslava Němcová. Zvláště v tradiční baště Praze ztrácí Nečasova partaj pozice. Průzkumy jí předpovídají jen 28 procent voličských hlasů. To je oproti roku 2006, kdy se konaly poslední komunální volby, propad téměř na polovinu (tehdy získala 54,4 procenta).
Podle průzkumu pro MF DNES, který zpracovala agentura Factum Invenio, by v Praze vyhrála TOP 09, vedená do voleb bývalým guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou. Volební model ji přisuzuje zisk 29,6 procenta hlasů. ODS, která na primátora nominovala gynekologa Bohuslava Svobodu, podle sociologů získá 24,4 procenta. Následují ČSSD se šestnácti procenty, komunisté s osmi a až páté jsou Věci veřejné s odhadovaným ziskem 7,7 procenta pražských voličů.
Ani celorepublikové průzkumy ODS sebevědomí příliš nezvedají. Těsně před senátními volbami 2004 se pro ODS podle průzkumu CVVM vyslovovalo 37,5 procenta voličů. Nyní je to podle téže instituce 23,5 procenta.
Ostře sledovaný Sobotka
Mezi ostře sledované bude určitě patřit senátorský souboj v Liberci, kde si chce svou pozici udržet šéf Senátu - který se netají ani prezidentskými ambicemi - Přemysl Sobotka. Kuriózní situace se rýsuje v Kutné Hoře. Tam před šesti lety ODS rovněž zvítězila, ovšem její senátor Bedřich Moldan stihl letos zběhnout k TOP 09.
Obhájcem kutnohorského mandátu v modrém dresu tedy bude manželka stranického expředsedy Mirka Topolánka Lucie Talmanová. Moldan sám se o své křeslo rovněž hodlá poprat, ovšem v Praze 6, již do letošního května reprezentoval v horní komoře další přeběhlík Karel Schwarzenberg, před šesti lety kandidující jako společný kandidát US-DEU a ODA, později reprezentující Stranu zelených a dnes šéfující TOP 09.
V Brně se zas bude po šesti letech o voličskou přízeň prát exministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Z osmnácti senátních míst ODS jich čtrnáct obhajuje ten samý kandidát, ve čtyřech případech sahá strana po nových tvářích. Kromě zmíněné Kutné Hory je to ještě Praha 11, kde místo stávajícího senátora Jana Nádvorníka kandiduje Milan Pešák, Mělník (stávající senátor Jiří Nedoma, nový kandidát Veronika Vrecionová) a Blansko (stávající senátor Vlastimil Sehnal, nový kandidát Karel Jarůšek).
Politologové: Trumfy nedrží ODS
Také politologové ODS prorokují ztrátu vlivu. Jedním z důvodů je silná konkurence stran s podobným programovým nábojem. "Nejvíc narváno máme v pravicovém konzervativním rohu," uvedla politoložka Vladimíra Dvořáková a jmenovala TOP 09, ODS a rovněž KDU-ČSL, která ale v květnu u voličů propadla.
Podle Miroslava Nováka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není pravděpodobné, že si všechny tři pravicové strany udrží vysokou podporu. Levice se však podle něho o budoucnost bát nemusí. Před šesti lety se po drtivém zisku osmnácti senátních křesel občanští demokraté radovali. Výsledek prezentoval tehdejší šéf ODS Mirek Topolánek jako de facto "vyslovení nedůvěry vládě", kterou vedl sociální demokrat Stanislav Gross. A ten zas pro změnu v reakci na propadák své partaje začal uvažovat "o konstituování parlamentu o jedné komoře". Nynější voličské preference ODS ale ukazují, že někdejší Grossův nápad bude moci ČSSD odložit ad acta.
