Domácí riziko
Varování: v českých bytech jsou stovky toxických látek

Ve vlastní domácnosti jsme vystaveni až tisíckrát většímu vlivu toxických látek než na ulici. Studie o nebezpečných účincích mnoha z nich byly zveřejněny teprve nedávno.

V nehořlavém pyžamu batolat se skrývají bromované zpomalovače hoření, které poškozují nervovou soustavu. Teflonová pánev rozpálená na 350 stupňů produkuje látku jedovatější než bojový plyn difosgen. Podlahové linoleum nebo hračky z PVC, obsahující určité druhy ftalátů, mohou způsobit, že až děti v takto vybaveném bytě vyrostou, budou mít potíže se sexuálním životem i zplozením potomka.

Výzkumy publikované v posledních letech především v zahraničí ukazují, že předměty denní potřeby a spotřeby i stavební materiály jsou skrz naskrz prosycené nebezpečnými toxickými chemikáliemi víc, než běžný konzument tuší.

Ftaláty nejsou nebezpečné jen při kontaktu PVC s ústy (třeba když děti olizují hračky), jak tvrdí například odborníci Státního zdravotního ústavu. Podle švédských studií se šíří i prostřednictvím zvířeného prachu, když člověk chodí po linu, v němž se ftaláty skrývají.

Toxické látky v interiérech měří Státní zdravotní ústav v Praze nebo soukromé laboratoře. Majitelé bytů a nájemníci ale po jejich službách sahají jen výjimečně. Měření je totiž komplikované a drahé.

* Jaké toxické látky jsou v bytech nejnebezpečnější a jak je odhalit?

* Co dělat, aby jejich účinek byl v domácnosti co nejmenší?

* Může nájemník žádat majitele bytu o nápravu?

* Proč úřady o nebezpečí málo informují?

Na tyto a další otázky najdete odpovědi v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 23. dubna.