Sněmovní branný výbor vyzval jednomyslně vládu, aby zajistila peníze na provoz vězeňské služby. Ministerstvo spravedlnosti pro ni žádá pro letošek 938 milionů korun navíc, kabinet zatím nerozhodl. Náměstek ministra financí Jan Gregor poslancům řekl, že ministerstvo je připraveno hledat kompromis. Požadovaná částka ale podle něho tvoří polovinu letošní rozpočtové rezervy.
Vězeňská služba tvrdí, že peníze potřebuje na provoz, na platy a na investice. Vláda ve středu přerušila debatu o žádosti na dva týdny. Ministerstva spravedlnosti a financí budou o sumě ještě jednat.
Se schváleným letošním rozpočtem 7,5 miliardy korun může služba fungovat údajně do poloviny roku. Náměstek ministra spravedlnosti Pavel Kasík před poslanci řekl, že ministerstvo už uvolnilo asi 200 milionů. "Kritický stav jsme posunuli o dva měsíce," poznamenal. Připraveno je podle něho dalších 50 milionů.
Otazníky nad požadovanou sumou už dříve vyjádřil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Poukazoval například na poměr mezi počtem zaměstnanců služby a vězňů a na to, že služba nemá obsazena všechna pracovní místa, ale dostává na ně peníze.
Zástupci ministerstva a služby to zdůvodňovali mimo jiné fluktuací zaměstnanců. "Personální situace je velmi komplikovaná," uvedl ředitel služby Jiří Tregler. Poukazovali také na to, že platy ve vězeňské službě jsou řádově o tisícikoruny nižší než v ostatních bezpečnostních sborech. Jako o zásadě hovořil před poslanci ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) o tom, že na dva vězně by měl připadat zhruba jeden pracovník. "Není to jinde jinak," podotkl.
Ministerstvo se zároveň snaží najít způsob, jak snížit počet vězňů. Jde například o úpravu podmíněného propouštění a častější využívání alternativních trestů včetně domácího vězení. Debata o tom bude příští týden na jednání sněmovního ústavně-právního výboru.
Loni bylo ve věznicích asi 23 tisíc vězňů, jejich počet roste. Pospíšil to zdůvodnil i rychlejším rozhodováním justice.
