Přinejmenším 20 miliard korun ročně se podle nejnovější studie české pobočky protikorupční organizace Transparency International (TIC) využije v českém zdravotnictví neefektivně. O tuto částku by pacienti mohli mít více péče. Se ztrátami v systému nemocenského pojištění, který funguje odděleně, se odhad zvýší až na 27,6 miliardy. Zdravotnictví přitom ročně spotřebuje 200 miliard korun. Za autory studie to řekl Jan Pavel. Podle experta Pavla Vepřeka by připravovaná reforma zdravotnictví mohla tyto ztráty snížit až na polovinu.
Největší ztráty jsou kvůli vysoké nemocnosti, která je oproti okolním zemím výrazně vyšší. "Další peníze se ztrácejí přes veřejné zakázky. Výrazné ztráty způsobuje i nadbytečná kapacita lůžkové péče v nemocnicích a vysoká návštěvnost lékařů," upřesnil Pavel.
Příčiny těchto ztrát spatřuje TIC především ve skutečnosti, že přijímané zákony v oblasti zdravotní péče nejsou v řadě případů navzájem provázány.
Jejich zavádění přitom s sebou často nese vysoké náklady. Vedle toho je řada vysokých manažerských funkcí obsazována bez otevřených výběrových řízení. Výkony takto dosazených manažerů způsobují zdravotnickým zařízením ekonomické ztráty, uvedla ředitelka TIC Adriana Krnáčová. Připomněla, že TIC kromě nemocenského pojištění sledovala neefektivnost v 16 oblastech zdravotnických služeb, vyčíslit se je podařilo v šesti. Celkové ztráty tak podle ní mohou být mnohem vyšší.
TIC sledovala například výdaje zdravotních pojišťoven za léky na recept. V roce 2005 za ně vydaly 41,8 miliardy korun. Podle odhadu lékárníků je každý stý recept falešný. Hodnota léků na falešných receptech je kolem 418 milionů. Z této částky zachytí pojišťovny recepty v hodnotě 30 až 35 milionů. Výsledná ztráta tak činí 380 milionů, popsala Krnáčová na příkladě léků postup analýzy.
Jako další příklad uvedla počty návštěv lékaře. S 15 návštěvami na rok na jednoho obyvatele Česko v Evropě vede, průměr EU je 6,6. Pokud by klesl počet návštěv na 12 a Česko se dostalo na úroveň Slovenska či Maďarska, uspořilo by to pojišťovnám 5,8 miliardy ročně.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 200 miliard, což je zhruba 7,2 HDP. Ztráta 20,1 miliardy odpovídá 0,67 procenta HDP a 9,5 procenta prostředků vynaložených ve zdravotnictví. Zlepšení by bylo možno dosáhnout v řadě případů pouhým vynucováním platné legislativy nebo zvýšením průhlednosti rozhodovacích procesů, uvedla Krnáčová.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera poznamenal, že pokud zůstane nadále odděleno zdravotní a nemocenské pojištění, ze sedmi miliard roční ztráty se neušetří nic.
Podle konzultanta Miroslava Zámečníka je české zdravotnictví "informačně podinvestovaný sektor". Pokud by šlo více peněz do informačních technologií, umožnilo by to podle něj uspořit například výdaje za opakovaná vyšetření či nadbytečné léky.
"Apelujeme na ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS), aby skutečně a razantně přistoupil k reformám, které by se neměly omezit na zavedení regulačních poplatků. Ty samy o sobě plýtvání ve zdravotnictví neomezí," dodala Krnáčová.
Foto: Patra Mášová
