Vědci: Šumavu poničila <span>nešetrná těžba</span>

Vědci tvrdí, že Šumavu poškodila necitlivá těžba dřeva.

Těžba stromů před deseti lety poničila Šumavu a vytvořila zbytečné holiny. Zjistila to skupina vědců, která poslední dekádu zkoumá šumavské lesy. Kdyby se před deseti lety kácelo v šumavském parku šetrně, mohly být dnešní holiny a suché lesy plné vzrostlých desetiletých smrčků. Těžaři je rozjezdili širokými pneumatikami či zasypali kůrou ze zpracovaných kmenů, píše Mladá fronta Dnes.

"Poškozené stromy jsou po celé ploše parku. Těžba ničila několikacentimetrové stromky, tedy ty nejcitlivější," řekla listu Magda Jonášová z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Patří mezi osm vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích či Botanického ústavu Akademie věd, kteří novou studii o parku vytvořili.

ČTĚTE TAKÉ: Turisté uvidí i nepřístupná místa Šumavy, s průvodcem

Vědci tvrdí, že těžbou v lesích se nenávratně poškodila půda a odplavila se její povrchová vrstva se živinami. Na holinách kvůli tomu vyhyne mnoho druhů půdních živočichů a hub, které jsou důležité pro dobré fungování lesa. "Lesníci nyní na plochách, kterých se těžba negativně dotkla, musí vysazovat nové stromky. Ty však už nebudou tak kvalitní, odolné a v dospělosti budou dříve napadeny kůrovcem," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Správa parku uznává, že v minulosti se dřevo netěžilo zrovna nejšetrněji. Zároveň tvrdí, že dnes už je každá část lesa posuzována samostatně a je vybírán takový způsob péče, který takové škody nepůsobí.

"Tam, kde se těžilo a vyklízelo dřevo třeba vlečením za traktorem, tak příroda poškozena tehdy byla. Dnes už máme mnohem citlivější technologie, které jsou ale také dražší a náročnější," uvedl ředitel šumavského parku František Krejčí. Například při zpracování polámaného dřeva po orkánu Kyrill používali těžaři k přetahování kmenů speciální lanovky.

Vědcům se také podařilo ve zbytcích šumavských pralesů, kterým se drsná těžba vyhnula, objevit i padesátku dosud nepopsaných druhů malých půdních živočichů.

Foto: Robert Zlatohlávek