Odborníci z Olomouce a Brna zmapovali v ČR výskyt čtyř méně známých klíšťových infekcí, které mohou u lidí s oslabenou imunitou ohrozit jejich zdraví, či dokonce život. Výsledkem několikaletého výzkumu jsou mapy znázorňující intenzitu výskytu klíšťaty přenášených patogenů na území republiky, a to anaplasmy, rickettsie, neoehrlichie a babesie. Výsledná studie přináší přehled o riziku lokální přítomnosti těchto zatím opomíjených infekcí. Pomůže to při prevenci i diagnostice nákaz, informovali zástupci Univerzity Palackého (UP).
Na studii pracovali odborníci z Přírodovědecké fakulty UP a Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) v Brně. "Problematika klíšťaty přenášených nákaz je dobře medializovaná, ale kromě známé Lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy číhají v klíšťatech i další, méně známé infekce. Jejich význam roste s rostoucím podílem lidí s oslabenou imunitou, ať už vrozenou, nebo získanou například po transplantacích, protinádorové terapii či léčbě cytostatiky," uvedl Pavel Široký z VFU.
Podle odborníků dosavadní znalosti o výskytu těchto infekcí byly dosud založeny na několika lokálních studiích, vědci z Olomouce a Brna se proto rozhodli výskyt těchto čtyř infekcí zmapovat plošně. Ve zhruba 150 lokalitách postupně nasbírali přes 13 000 klíšťat a zjišťovali, jaké infekce přenášejí. "Výsledky ukazují, že některé patogeny jako třeba rickettsie se vyskytují téměř ve všech zkoumaných lokalitách. Konkrétně v 98 procentech. Jejich prevalence, tedy promořenost, je v populaci klíšťat celkem rovnoměrná a pohybuje se kolem pěti procent. Na druhou stranu třeba anaplasmy se vyskytovaly jen v 78 procentech lokalit, zato vykazovaly výrazná lokální ohniska. Ta jsme zjistili například na Třebíčsku, Prostějovsku či Hodonínsku, kde prevalence přesahovala 15 procent," uvedl hlavní autor studie Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.
Nákaza čtveřicí sledovaných patogenů se podle odborníků obvykle projevuje nespecifickými, chřipce podobnými klinickými příznaky. Přesnou diagnostiku lze provést pouze laboratorními technikami. Zatímco zdravého člověka by tato infekce ohrozit neměla, lidé s oslabenou imunitou však mohou trpět i život ohrožujícími stavy. "Zvláštní situace pak panuje například u jedinců s chirurgicky odstraněnou slezinou, pro něž jsou infekce klíšťaty přenášenými prvoky rodu Babesia vždy extrémně a životně nebezpečné," uvedl Široký. Dodal, že studie přispěje k lepšímu pochopení epidemiologie a rizika klíšťových infekcí.
