Odborníci z Vysokého učení technického v Brně zpochybnili v srpnu zveřejněnou studii, podle níž plánovaný americký radar v Česku neškodí zdraví lidí v jeho okolí. Podle Jiřího Šebesty a Zbyňka Raidy z Ústavu radioelektroniky nejsou vstupní data studie, na které se mimo jiné podílel hlavní armádní hygienik, dostačující. "Mohou být využita pouze pro hrubý odhad důsledků činnosti radaru na zdraví obyvatelstva," uvedli.
Odborníci tak odpověděli na šest otázek, které jim položil obhájce referenda o radaru Jan Žižka. Ministerstvo obrany ale s jejich závěry nesouhlasí.
Podle expertů také není ve studii uvedena metodika výpočtu. Domnívají se, že některé vstupní parametry nejsou jednoznačně definovány. Má se to týkat například výkonu radaru. Podle nich proto na základě vstupních dat nelze provést dostatečně spolehlivou analýzu dopadů radaru. Studii tak považují za nevěrohodnou.
Podle ministerstva obrany však vstupní údaje podléhají režimu utajení. "Tudíž nelze vyjasnit některé skutečnosti, které se objevily ve vydaném posudku pracovníků Vysokého učení technického v Brně," uvedlo ministerstvo. Podle stanoviska odborníků z ministerstev zdravotnictví a obrany však stále platí závěr studie, že obyvatelstvo v okolí vysílače by nemělo být vystaveno záření, které by mohlo překročit limity určené českými předpisy.
Odorníci z ministerstva se domnívají, že mimo jiné bylo účelem srpnové předběžné studie uvést na pravou míru poplašné zprávy, které tvrdily, že elektromagnetické záření radaru povede k zvýšení počtu rakovinných a jiných těžkých onemocnění.
Odborníci také studii vytkli některé chybné jednotky. Ministerstvo chyby u veličiny popisující hustotu zářivého toku uznalo a na webových stránkách resortu je již z materiálu odstranilo. Na závěry srpnové studie, která se zabývala dopadem radaru, navázal v říjnu při pobytu na Marshallových ostrovech devítičlenný expertní tým pod vedením hlavního hygienika České republiky Michaela Víta. Právě z Marshallových ostrovů totiž chtějí Američané radar do Čech přemístit. Odborníci tehdy například uvedli, že stanice splnila limity týkající se záření elektromagnetických vln.
Vláda o radaru, který by měl stát ve vojenském újezdu Brdy, vyjednává i přes nesouhlas většiny veřejnosti. Záměr vyvolává také negativní reakce v Moskvě. Vyjednávání o podmínkách stavby a fungování radaru vedou s USA diplomaté i zástupci ministerstva obrany. Definitivní rozhodnutí, zda Praha na zapojení do protiraketového systému kývne, chce Washington znát příští rok.
Prezident Václav Klaus je ale přesvědčen o tom, že americký radar nakonec na českém území postaven bude. Podle něho jde o projev sounáležitosti České republiky s americkým spojencem, který je podstatnější než spekulace o tom, za kolik let by se tyto země ocitly v raketovém ohrožení.
Foto: Jan Zátorský
