Konec výstrahy
Veterináři zrušili zákaz vstupu do lesů a polí v okolí Zlína

Veterináři v pondělí zrušili zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, který vyhlásili loni kvůli nebezpečí rozšíření nákazy afrického moru prasat. Zároveň skončilo vymezení takzvané rizikové oblasti o rozloze necelých 90 kilometrů čtverečních východně od krajského města, kde zmiňovaný zákaz platil. Vyplývá to z nových mimořádných veterinárních opatření, které Státní veterinární správa uveřejnila na své úřední desce.

Změny podle veterinářů reagují na zlepšující se situaci u afrického moru prasat v České republice. Od posledních nálezů uhynulých nakažených prasat totiž uplynulo více než sedm měsíců. Všechny pocházely z dříve vymezené vysoce rizikové oblasti, kterou nadále z podstatné části lemují pachové ohradníky. Ostatní mimořádná veterinární opatření však zůstávají nadále v platnosti.

Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda lze v současné době říci, že se podařilo nákazu afrického moru prasat v České republice zdolat. "Proto postupně přistupujeme k rušení zavedených opatření a zákazů," uvedl v tiskové zprávě Semerád.

Zrušením vysoce rizikové oblasti přestal platit i zákaz společného lovu veškeré zvěře. Režim pro myslivce se nyní sjednotí v celé takzvané zamořené oblasti, tedy v okrese Zlín. Nově v ní bude platit pouze zákaz společného lovu spárkaté zvěře, což znamená, že myslivci mohou společně lovit drobnou zvěř. V nejbližších týdnech hodlají veterináři představit časový harmonogram postupného zmírňování dalších veterinárních opatření zavedených v souvislosti s výskytem afrického moru prasat na Zlínsku.

Už na začátku října zrušila SVS povinnost udržovat funkčnost elektrických ohradníků, které lemovaly část vysoce rizikové oblasti. Zlínský kraj je následně do konce října nechal odinstalovat. Migraci divokých prasat však na Zlínsku nadále omezují pachové ohradníky, u kterých myslivci musejí průběžně obměňovat účinnou látku.

Všichni divočáci, které myslivci v zamořené oblasti zahrnující celé Zlínsko uloví, končí v asanačním zařízení. Konzumace jejich masa je stále zakázána. Za kusy do 50 kilogramů dostávají lovci v zamořené oblasti zástřelné ve výši čtyři tisíce korun, u větších divočáků osm tisíc korun. Nálezné za uhynulý kus je pět tisíc korun.

V zamořené oblasti nadále platí také zákaz chovu domácích prasat v chovech, které nejsou registrovány podle takzvaného plemenářského zákona. Nařízení vstoupilo v platnost 1. prosince loňského roku, lidé na jeho základě museli porazit 22 prasat. "Pokud chtějí lidé prasata v zamořené oblasti chovat, musejí se registrovat," řekl zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer.

Nákaza bylo dosud potvrzena u 212 uhynulých a 18 ulovených divočáků. V zamořené oblasti se podařilo ulovit přes 3600 kusů černé zvěře. V takzvané oblasti s intenzivním odlovem, která zahrnuje podstatnou část Moravy, dokonce téměř 21 tisíc divočáků. Poslední pozitivní nálezy pocházejí z poloviny dubna, šlo však o kusy, které uhynuly o několik měsíců dříve.

V České republice se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Nákazu se podařilo udržet na velmi malém území, což považují veterináři za mimořádný úspěch. Do chovů se nerozšířila. Kdyby k tomu došlo, bylo by nutné je vybít. V dalších evropských zemích se naopak situace související s chorobou zhoršuje. V posledních týdnech a měsících byly hlášeny případy afrického moru prasat z Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska nebo Belgie.

Pro budoucí účinnější přijímání nutných veterinárních opatření ve vztahu k volně žijícím zvířatům a na základě zkušeností s africkým morem prasat již SVS iniciuje novely několika zákonů, na základě kterých bude možné pružně reagovat na vývoj nákazové situace. Jedná se především o veterinární zákon, zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv a další právní normy.