Vyrovnání
Většina žádostí o restituce je projednána, přibývá žalob

Z téměř 1500 žalob podaných na rozhodnutí státu v rámci církevních restitucí jich bylo v polovině letošního roku pravomocně rozhodnuto 153. Z celkem 10 tisíc výzev církví na vydání majetku, které evidují státní instituce, jich zbývá projednat 166. Vyplývá to ze zprávy vládního výboru k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání za druhé čtvrtletí letošního roku. Dokument má ve středu na programu vláda.

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi začal platit před čtyřmi lety, rok měly církve na podání žádostí. Vedle nemovitostí žádaly církve vydání movitých věcí, podle poslední zprávy to bylo v 2663 případech, včetně stovek uměleckých děl. Ze sporů o vydávání památek či uměleckých děl jsou nejznámější ty o vydání gotického obrazu Madony z Veveří či spor o hrad Bouzov.

Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš před dvěma týdny uvedl, že by chtěl finanční náhradu zdanit. Církve to odmítají. Zdanění podporuje i hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Prezident Miloš Zeman uvedl, že by se o zdanění náhrady mělo vážně diskutovat. Měly by se však podle něj rozlišit fyzické a finanční restituce.

Podle zprávy vládního výboru bylo podáno 7699 výzev na vydání zemědělských nemovitostí, celkem šlo o 126 674 nemovitých věcí. Z uvedeného počtu výzev bylo uzavřeno či schváleno téměř 7 tisíc dohod, přes 4500 dohod ale bylo odmítnuto. V oblasti zemědělských nemovitostí státní úřady evidují 1032 žalob, z toho 105 případů bylo pravomocně rozhodnuto.

Mezi jinými než zemědělskými nemovitostmi bylo podáno 2187 výzev. Uzavřeno je téměř 1200 dohod, ve více než 1500 případů byla dohoda odmítnuta. Žalob bylo v případě těchto žádostí podáno 430 a pravomocně je uzavřeno 48 případů.

Počet žalob výrazně narostl od doby, kdy byla zveřejněna zpráva s údaji za poslední čtvrtletí minulého roku. V případě, kdy v soudních sporech figuruje stát, jde nejspíše o žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat.

Další soudní spory se týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, že původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, církve během loňského roku ustoupily. V případě obcí ale podle České biskupské konference je často třeba až u soudu objasnit, jak se někdejší církevní majetek do vlastnictví obcí dostal, neboť takových možností bylo více.