Více političek? Do zastupitelstev kandiduje rekordní počet žen

Do krajských zastupitelstev letos kandiduje rekordní podíl žen - přes 30 procent. Na volitelných místech je jich ale méně než čtvrtina. V případě senátních voleb je podíl kandidátek historicky třetí nejvyšší. Vyplývá to z představené analýzy společnosti Fórum 50%, které usiluje o vyrovnané zastoupení mužů a žen v politice.

V krajských volbách kandiduje celkem 3581 žen z celkového počtu 11 886 kandidátů. Ženy tak tvoří 30,13 procenta všech letošních uchazečů o místo v krajském zastupitelstvu, což je o 2,5 procentního bodu více než při předchozích regionálních volbách v roce 2012.

Nejvyšší zastoupení žen na kandidátkách je podle analýzy tradičně v Libereckém kraji (33,71 procenta), kde je zároveň i nejvyšší podíl žen v čele kandidátních listin. Lídryně tam má šest volebních uskupení. Naopak na Vysočině a v Jihomoravském a Zlínském kraji mají jen jednu kandidátku na hejtmanku. Nejméně žen se dostalo na kandidátky v Plzeňském kraji - jen 26,67 procenta.

Ze sněmovních stran má podle analýzy nejvíce žen na kandidátkách ČSSD, a to přes 43 procent v souladu s doporučenými kvótami EU. Tato strana ale nenominovala ani jednu kandidátku na hejtmanku. ANO 2011 má sice jen 25 procent kandidátek, ženy ale postavilo do čela v šesti ze 13 krajů. Nejméně žen má ze sněmovních stran na kandidátkách ODS, a to 19,7 procenta, a ani ona do čela žádnou ženu nepostavila.

V první desítce kandidátů je celkově 23,4 procenta žen, v první pětici jich je 21,1 procenta. Nejlépe jsou na tom v tomto směru ženy v Libereckém kraji (přes 30 procent), nejhůře v Olomouckém, kde jich je v první pětici jen necelých 15 procent. V senátních volbách tvoří ženy 43 z celkového počtu 233 kandidátů, tedy 18,5 procenta. Nejvíce žen kandiduje v Praze 11, a to šest ze 13. V pěti volebních obvodech (Táborsko, Berounsko, Praha 6, Novojičínsko a jeden z brněnských obvodů) naopak kandidují do Senátu pouze muži.

Ze sněmovních stran měla největší podíl žen mezi navrženými kandidáty poněkud překvapivě KDU-ČSL, a to polovinu z 12. Třetinu kandidátek nominovala kromě KSČM také ODS, což podle Veroniky Šprincové z Fóra 50% může souviset s jejími volebními preferencemi. Oproti minulým volbám vyslalo výrazně méně žen do senátních voleb hnutí ANO - pouhých 12 procent. Nejhůře dopadla ČSSD, která navrhla jen dvě adeptky na senátorky, což tvoří necelých osm procent.

Projekt byl realizován za finanční podpory úřadu vlády a Rady vlády pro rovnost žen a mužů.