Letní sezona
Více zeleně a méně betonu. Jak přizpůsobit své obydlí rostoucím teplotám

Tropická léta jsou v posledních letech nejvíce úmorná především ve městech. A není se čemu divit. Většinová plocha měst bývá pokryta betonem, který je v horkém létě přímo rozžhavený. S tím přímo souvisí problém s dešťovou vodou, která se přes beton nemůže vsáknout do půdy a místo toho pouze odtéká do kanalizací. Kvůli tomu nedochází k odpařování vody, což přispívá k ochlazení prostředí. Představíme vám několik způsobů, jak se s tím na svém pozemku vypořádat. Inspirujte se, ještě než vypukne letní sezona.

Podle odborníků za velká letní horka ve městech může v období posledních let úbytek zeleně, kterou nahrazují plochy zastavěné betonem. To vede k situaci, kdy je přerušen přirozený koloběh srážkové vody, protože nepropustný beton jí neumožňuje, aby se vsákla do půdy a poté zase vypařila. "Města nehospodaří s dešťovou vodou rozumně. Pokud totiž nějaká spadne, snaží se ji co nejrychleji odvést do kanalizace či odvodňovacích kanálů. Pokud nastane sucho, voda chybí," popisuje Milan Majerčík ze společnosti M2C, která se zabývá integrovaným facility managementem.

I když může situace působit v tomto směru pesimisticky, je známo několik způsobů, jak zlepšit klimatické podmínky, zejména v horkých létech. Důležité je myslet na to, že čím více betonu znamená o to méně zeleně, která je nutná právě pro již zmiňovaný přirozený koloběh srážkové vody.

Jedním ze způsobů, jak šetrně hospodařit se srážkovou vodou na vašem pozemku, je například využívání zatravňovacích dlažeb, které není žádnou novinkou, ale v poslední době rozhodně nabírá na významu. "Naše zatravňovací dlažba je výjimečná především svým podlouhlým tvarem a distančními mezerníky pouze při jedné straně dlaždice, čímž vzniká plocha, která je opticky rozdělena do pruhů. Jedná se tak o moderní a funkční řešení, které zachovává přírodní prvky a umožnuje vodě, aby se vsakovala do půdy," uvádí Petra Štěpánková z poradenství BEST.

Pokud dlažba nepřipadá v úvahu, je zde další způsob, jehož obliba dlouhodobě narůstá. Je jím využívání tzv. zelených neboli vegetačních střech, které mohou zvýšit záchyt vody o třetinu až polovinu. Navíc díky mikroklimatu, které vytváří, výrazně zlepšuje prostředí ve svém okolí a zmenšuje tepelné výkyvy v místnostech. Naopak v zimě vrstva zeleně zabraňuje tomu, aby velké množství tepla v domě unikalo stropem, čili se zelenou střechou lze rovněž ušetřit na nákladech na vytápění.

Americký výzkum již před delší dobou prokázal, že zeleň dokáže teplotu ve městech snížit až o 5,5 stupně Celsia, a bere se za samozřejmé, že stejný efekt má, i když se nachází ve větší výšce, v tomto případě na střechách. Kde je složité najít nějaké místo pro travnatou plochu, tak se vyloženě nabízí využít k tomuto účelu střechy.

Kromě pozitivního dopadu na klima mají zelené střechy řadu dalších benefitů. Díky dnešním izolačním materiálům mají dlouhou životnost, jsou bezpečné a nejedná se o nic nákladného. Jelikož zelené střechy zlepšují prostředí ve svém okolí, tak zároveň zmenšují tepelné výkyvy v místnostech, čímž lze v létě ušetřit za klimatizaci.

Na další inspiraci lze dnes už narazit téměř na každém rohu. Například v Praze na Letné stojí ve vnitrobloku rodinný dům. Jde o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývají květinové záhony, které slouží jako kořenová čistička vody. Kromě toho, že výpary ochlazují okolní klima a lákají hmyz, přispívají k využití dešťové a šedé odpadní vody. Přečištěnou vodou v domě splachují toalety a zalévají zeleninové záhony a ovocné stromy.

Dobrou zprávou je, že se o hospodaření s vodou již delší dobu pokouší řada měst i u nás. Například v Praze 14 se sídliště Vybíralka inspirovalo způsobem, který byl využit v Berlíně. Jde konkrétně o způsob, kdy je dešťová voda odváděna do půdy či do blízkých jezírek pomocí uzavřeného systému trubek. Díky tomu se dešťová voda dostane do okolní půdy, a nikoli do kanálů. Tento princip využívá také park Pod Plachtami v Brně.