Česko má v Evropské unii pověst velmi euroskeptické země, i když prý nezaslouženě. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to připustila česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
"S tímto názorem na Českou republiku se někdy dost těžko bojuje," prohlásila diplomatka, která v Bruselu působí zhruba dva roky. "Mám za to, že to neodpovídá názorům občanů v České republice," dodala.
PSALI JSME: EU: výjimka pro ČR prý už dnes večer
Europoslanci ostře kritizovali Klause kvůli Lisabonu
"Často se setkávám také s tím, že nevznášíme naše požadavky v pravou chvíli, že nezačínáme od té nejnižší pracovní úrovně, že ne vždycky máme naše požadavky jasně prezentovány, jasně zdokumentovány a že někdy (partneři v EU) nevědí, co od nás mají čekat," poznamenala.
Na dotaz, čí je to chyba, však reagovala vyhýbavě. "Všichni musíme přesvědčit, že nejsme euroskeptická země, že reagujeme solidně, že si umíme prosadit své, ale že umíme slyšet také ostatní," podotkla pouze velvyslankyně. Poznamenala rovněž, že zástupci Prahy během půlročního předsednictví bloku, které se však odehrálo za výrazných vnitropolitických turbulencí ovlivňujících i chod předsednictví, získali hodně zkušeností.
Euroskeptickému obrázku Česka v Evropě přispívají kromě jiného i mediálně hodně citovaná vyjádření českého prezidenta Václava Klause, který se v minulosti opakovaně a často i velmi silně kriticky vyjádřil o současné podobě unie či jejích plánech do budoucna.
Klaus stál i v čele odpůrců lisabonské smlouvy o reformě EU. Nakonec dokument, který počátkem prosince vstoupil v platnost, podepsal. Česko však bylo poslední z 27 zemí bloku, které tak učinilo. Navíc si na naléhání prezidenta prosadilo výjimku z uplatňování listiny základních práv a svobod, která se prostřednictvím "Lisabonu" stává právně závaznou. Praha s požadavkem na výjimku přišla podle většiny bruselských diplomatů i analytiků ale příliš pozdě. Vše se tak řešilo až v říjnu na summitu pod švédským předsednictvím.
ČTĚTE TAKÉ: Le Figaro: Klaus dělá z dekretů klíč k budoucnosti EU
Právě švédské předsednictví Vicenová pochválila za přístup k řešení takzvaných institucionálních otázek, k nimž se kromě české ratifikace smlouvy řadilo i irské referendum o "Lisabonu" či výběr nového unijního prezidenta a ministra zahraničí. Stockholm v těchto otázkách podle ní postupoval citlivě a decentně, avšak s patřičnými výsledky.
Na dotaz, jestli bylo lepší české nebo švédské předsednictví, česká diplomatka neodpověděla přímo. "Můj osobní názor je jasný. Mám za to, že jsme odvedli velmi dobrou a poctivou práci během našeho předsednictví, že Česká republika byla velmi dobře připravena na předsednictví a byla škoda turbulencí v jeho průběhu," podotkla. Narážela tím zejména na pád vlády, což je během předsednictví velmi neobvyklá věc.
Ilustrační foto: Jan Schejbal, ČTK
