Část učitelů zřejmě přijde ve čtvrtek do školy v černém oblečení na protest proti současnému stavu školství. Akcí Vidíme to černě, která se uskuteční u příležitosti Dne učitelů, chtějí upozornit na svou nespokojenost s financováním a různými opatřeními ve školství. Akci podporují například spolek Pedagogická komora nebo Učitelská platforma. Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle ministerstva školství o 11 procent na 35 089 korun. Do roku 2021 by podle programu vlády měl činit zhruba 46 tisíc korun měsíčně.
Čeští pedagogové mohou vyjádřit svůj nesouhlas se současným stavem školství tím, že ve čtvrtek přijdou do práce v černém oblečení nebo s černou páskou, uvedl prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Podle něj je české školství extrémně podfinancované a práce učitelů se dost nedoceňuje.
"Máme jedny z nejnižších (učitelských) platů v OECD, mladý učitel nemá motivující vyhlídky kariérního růstu a technologické zázemí škol je pro moderní výuku často nedostačující - je jen otázkou času, kdy mladí učitelé rezignují úplně," doplnila ho předsedkyně Učitelské platformy a středoškolská učitelka Petra Mazancová. Podle ní si například odborník na informační technologie vydělá v soukromém sektoru pětkrát víc než ve školství.
Podle statistik ministerstva školství vzrostl průměrný plat učitelů v loňském roce na 35 089 korun. Proti roku 2017 si kantoři polepšili zhruba o 11 procent, což je nejrychlejší tempo růstu za poslední roky. Za posledních pět let jim hrubá částka na výplatních páskách stoupla přibližně o 31 procent. Průměrná mzda v Česku loni stoupla o 8,1 procenta na 31 885 korun hrubého měsíčně.
Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že platy učitelů vzrostou do roku 2021 zhruba na 46 tisíc korun. Platy pedagogů se zvedly naposledy letos v lednu o 15 procent, z toho o deset v tarifech a zbytek šel na odměny a příplatky. Jak se letošní navýšení promítlo do průměrných platů kantorů, zatím není jasné. Další zvýšení plánuje vláda od ledna příštího roku. Podle jejího záměru by to mělo být opět o 15 procent, přičemž by se růst rozdělil půl napůl mezi tarif a odměny.
Sárközimu vadí kromě jiného záměr ministerstva, aby na druhém stupni základních škol mohli učit i lidé bez pedagogického vzdělání, a odkládání změn v současném nastavení inkluze. Učitelská platforma pak kritizuje zavádění nesystémových a neověřených opatření ve školství, jejich časté střídání a nejednotné vládní vize. "Výsledkem je nedostatek mladých učitelů, který je časovanou bombou v momentě, kdy do důchodu postupně odchází nejsilnější generace českých učitelů a citelně chybí odborní učitelé," dodala Mazancová.
