Vize 1955: Praha má atomový expres i nukleární elektrárnu

Domácí
15. 8. 2010 11:00
Atom-expres na pražském hlavním nádraží, představa z roku 1955.
Atom-expres na pražském hlavním nádraží, představa z roku 1955.

Je léto roku 1975, v zeleni na okraji Prahy stojí termonukleární elektrárna a na pražském hlavním nádraží zastavuje Atom-expres na trase z Pekingu na Balt. Rakovinu lze vyléčit pouhou aplikací sovětského protirakovinného séra a klinická smrt může trvat až 45 minut. To jsou jen některé z vizí českých vědců z roku 1955.     

Prognostika je ošidná. Z dobových časopisů z let 1954 až 1955 ale vyplývá, že pražskému metru měla v roce 1975 scházet už jen jediná linka - okružní. Ta měla spojit po okrajích města již vybudovanou síť desítek linek. Překonat Vltavu pak mělo metro dokonce již v roce 1960, jen kousek od Karlova mostu. A skutečnost? První trasa podzemní dráhy byla otevřena v květnu 1974 a měřila pouhých 6,6 km. Okružní trasa po okrajích Prahy se zdá nesplnitelným snem.  

Pražská termonukleární

Termonukleární elektrárna v Praze, představa z roku 1955.Zatímco poslední číslo časopisu TÝDEN představuje celosvětové vize minulých generací o dnešní době, TÝDEN.CZ se nyní soustředí pouze na Prahu a Česko. Padesátá léta byla na Východě i Západě dobou velké budoucnosti, kterou odborníci rádi vykreslovali v denním tisku a populárních vědeckých časopisech, jakým byl třeba magazín VTM (Věda a technika mládeži). A právě v představách časopisu VTM z roku 1955 měla Praha postavit termonukleární elektrárnu už v roce 1975, ta navíc zásobila proudem i polovinu Čech, přičemž zbytek dodávek obstaralo pět dalších nukleárních elektráren. Uhlí se prakticky nevyužívalo.  

Atomu se zkrátka věřilo. Do Prahy na hlavní nádraží měly v roce 1975 běžně zajíždět atomové rychlíky, mašiny ze společné dílny sovětských a československých techniků vyráběné v Leninových závodech v Plzni čili ve Škodovce. Takzvaný Atom-expres měl jezdit mimo jiné i na trase z Pekingu přes Moskvu, Varšavu a Prahu k Baltskému moři do Ostende v tehdejší NDR. Rychlost vlaku byla 500 kilometrů v hodině, souprava měla svůj klub s televizorem, knihovnu, restauraci i bufet. Prahu neměl příliš rušit ani automobilový provoz, který měl být odveden do sítě tunelů. 

Sérum na rakovinu

Raketová letadla budoucnosti nad Prahou, rok 1954.Průměrný Čech se měl v roce 1975 dožívat pětaosmdesáti let a do konce 20. století rovné stovky. Kdo onemocněl rakovinou, vyléčil ji aplikací sovětského séra. Lékaři pražské záchranky dokázali oživit každého, kdo nebyl v klinické smrti déle než 45 minut. Na sovětských letech na Měsíc se samozřejmě podíleli i vědci z pražských ústavů Československé akademie věd, svého člověka jsem měli jednou poslat i na Mars. Podle odhadů z padesátých let měli čeští konstruktéři začít brzy pracovat na atomovém automobilu a nad Prahou měla již v sedmdesátých letech běžně kroužit nukleární raketová letadla.

Obilí se sklízelo i s pomocí "sklizňových vrtulníků", které z polí vytlačily klasické kombajny, zrno vlastně z klasů jen vysály jakýmsi vysavačem. "Uvažujme zatím střízlivě o pohonu sklizňového vrtulníku, zpočátku to bude benzin a nafta, teprve později atomová energie," líčil magazín VTM.

Filmy do obýváku telefonem

Kolonizace vesmíru s pomocí československých astronautů.Že to jsou bláznivé vize? V padesátých letech to tak nikdo necítil. "Díky tehdejšímu mohutně subvencovanému výzkumu zaměřenému na strategické aspekty vedení války - horké i studené - postoupil Západ i Východ v etablovaných vědách na samotný kraj možností. To vyvolalo velké naděje, že vlastně stačí jen chtít čili nasypat co nejvíce peněz do výzkumu a vše se podaří," hodnotí optimismus padesátých let bioanalytický chemik Jan Havliš, autor popularizačních vědeckých článků i sci-fi povídek.

Padesátá léta věřila v meziplanetární lety a kolonizaci Měsíce, na automatické dálnice a víkendové lety do Antarktidy a plavby raketou kolem zeměkoule. Mobil či internet si však nikdo představit nedovedl. A když, tak asi v následující představě. "Jednoduše vytočíte telefonní číslo televizního pořadu, který vás bude zajímat, a dívat se doma v klidu na obrázky," popisoval časopis VTM z roku 1955, jak budou v sedmdesátých letech vybaveny pražské domácnosti.

Družstevníkům dešťové stanice

Tunely pod Prahou, představa z padesátých let.Veřejné osvětlení sice neměl nikdo rušit, každý občan měl ale být vybaven noctovisorem, brýlemi s nočním viděním. "Tma přestane být tmou, mlha nás nebude vůbec znepokojovat, vláda tmy končí," přemítali vizionáři z časopisu VTM. Domy v Praze se už neměly stavět, nýbrž montovat "na běžícím pásu", jak doslova uvedl magazín. A to je také jedna z mála představ, která se na obludných pražských velkosídlištích sedmdesátých let skutečně naplnila. 

Pražské metro, představa z roku 1955.V roce 1973 byl také dostavěn Nuselský most, který VTM představila už v roce 1954. Splnila se i idea, že pražská záchranka bude používat vrtulníky, nikoliv však výhradně namísto sanitek. Kolem Prahy a po celých Čechách měly vyrůst družstevní vesnice "nového typu", opatřené dokonce i stanicí umělého deště. "Na polích jsou umístěny televizní vysílačky, které mohou každou minutu hlásit stav vývoje a růstu rostlin," básnil časopis VTM v roce 1954 v textu Budoucnost naší vesnice. Když rostlina trpěla nedostatkem vláhy, stačilo spustit onu dešťovou stanici. Vše na takové vesnici mělo být dokonale mechanizováno, práce v družstvu proto byla zkrácena na pouhých šest hodin denně.

Budoucnost není zadarmo

"Výhledy do budoucna vzpruží člověka k lepším výkonům a radostnější práci," bylo konstatována v magazínu VTM v roce 1954. Za vším je ovšem nutno hledat spíše peníze. "Dobové vize budoucnosti se prostě ukázaly jako ekonomicky neúnosné. Realita ekonomického systému, v němž žije dnešní svět, je taková, že nikdo nebude budovat nákladná díla s malou návratností, tedy všechny ty vesmírné stanice a megapole s automatickými dálnicemi. To vše si na sebe nevydělá svou existencí ani účelem," přemítá již citovaný chemik a publicista Jan Havliš.   

Autor: Ivan MotýlFoto: Časopis VTM, 1954 až 1955

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ