Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše si ve středu otestuje důvěru sněmovny. S přislíbenou podporou komunistických poslanců by ji měla na rozdíl od prvního Babišova kabinetu složeného jen z ministrů za jeho hnutí získat. Kabinet přijde podpořit do dolní komory také prezident Miloš Zeman.
Zástupci ostatních šesti stran a hnutí zastoupených ve sněmovně budou hlasovat proti vládě. Středeční jednání poslanců o důvěře se uskuteční 263. den od parlamentních voleb loni v říjnu, z nichž nynější složení dolní komory vzešlo. Pokud by vláda důvěru nezískala, musela by opět podat demisi. Třetí pokus o sestavení vlády by pak náležel předsedovi sněmovny, kterým je Radek Vondráček z ANO.
Menšinový kabinet ANO a sociálních demokratů by měl ve dvousetčlenné sněmovně získat podporu až 108 poslanců. Vedle 78 zástupců hnutí ANO a 15 zástupců ČSSD by měli dalších 15 hlasů přidat komunisté. Jejich vedení o toleranci kabinetu rozhodlo v souvislosti s tím, že vláda přislíbila splnění všech sedmi programových priorit KSČM. Patří k nim trvalý růst minimální mzdy a důchodů, zdanění církevních restitucí, ochrana přírodních zdrojů a nezvyšování spoluúčasti pacientů.
Odpor opozice
Někteří opoziční politici mluví o pozicích pro komunistické nominanty v dozorčích radách státních firem. Nový kabinet kritizují zejména kvůli tomu, že poprvé od listopadu 1989 přivádí KSČM k vládní moci. Opozici vadí také Babišovo trestní stíhání v případu dotace pro farmu Čapí hnízdo i někteří další členové nového kabinetu. Aktuálně výhrady míří zejména k ministryni spravedlnosti Taťány Malé kvůli někdejšímu výroku o možném odkladu Babišova stíhání a podezřením, že opisovala v diplomových pracích. Důvody odporu opozice jsou také v programových oblastech. Hnutí SPD Tomia Okamury se trefuje hlavně do ČSSD, která je podle něj "politickou stranou s korupční minulostí a programově podporuje imigraci a diktát Evropské unie".
Hnutí ANO obsadilo v kabinetu deset křesel, pět přepustilo nominantům ČSSD. Prezident Miloš Zeman ale odmítl jmenovat kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho ministrem zahraničí a pověřil dočasným vedením resortu předsedu sociální demokracie Jana Hamáčka, který se současně stal ministrem vnitra.
Stačí nadpoloviční většina
Při hlasování o důvěře vládě stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců. Test o důvěře ale nebude znamenat to, že vláda v parlamentu všechny své záměry prosadí. Jistých má nejvýše 93 hlasů svých poslanců. Navíc v případě předloh vrácených Senátem nebo vetovaných prezidentem je nutný k jejich potvrzení 101 hlas.
Babišově první vládě sněmovna odmítla vyslovit důvěru v polovině ledna, kabinet musel podat demisi. Pro vládu tehdy hlasovali jen poslanci zvolení za hnutí ANO.
