Vládě se zatím v rámci stabilizace veřejných financí nepodařilo zastavit snižování rozpočtu armády. Premiér Mirek Topolánek to řekl po zasedání kabinetu, na kterém ministři schválili transformaci armády. Zároveň však upozornil, že z hlediska absolutních čísel ministerstvo obrany dostalo více, avšak v poměru k hrubému domácí produktu (HDP) jeho rozpočet klesl.
Severoatlantická aliance svým členům doporučuje hranici dvou procent HDP, která figurovala také v původních armádních plánech. "Je pravdou, že téměř žádná evropská země NATO neplní ta dvě procenta, na kterých se usnesli. Nicméně to pro nás není omluva," uvedl Topolánek. Podle něj bude vláda usilovat o to, aby se rozpočet armády ve střednědobém výhledu "vrátil na ty podíly k HDP, které byly obvyklé".
Ministryně obrany Vlasta Parkanová při nástupu do funkce prosazovala to, aby výdaje ze státního rozpočtu neklesaly pod hranici 1,55 procenta HDP. Podle ní však při sestavování rozpočtu nakonec cítily nespokojenost i ostatní resorty. "Musela jsem vzít na vědomí, že jsem součástí jednoho celku vlády," uvedla Parkanová. Doplnila, že jenom čtvrtina států NATO závazek na procento vojenských výdajů k HDP plní.
Parkanová odpoledne dle očekávání potvrdila, že armáda sníží do roku 2010 počet především civilních zaměstnanců postupně o 3600 lidí. Na konci reformy by mělo v armádě být 26.200 vojáků, 8800 civilních zaměstnanců a 1800 studentů vojenských škol. Ministryně doufá, že nynější podoba reformy je definitivní.
Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek dodal, že by armádě prospělo, kdyby výše jejího rozpočtu byla pevně stanovena nejméně na tři až čtyři roky dopředu. S takto stanovenými prostředky se podle něj dá mnohem efektivněji pracovat a plánovat, uvedl.
Rozpočet armády pro příští rok by měl podle návrhu ministerstva financí činit 54,195 miliardy korun. Je to sice téměř o miliardu více než letos, avšak ve vztahu k HDP je to méně (1,46 HDP na příští rok oproti letošním 1,56 procenta). Podle ministerstva obrany by vojáci měli v roce 2009 mít prostředky ve výši 1,39 procenta HDP, o rok později to má být 1,38 procenta. Podíl obranných výdajů by ale podle současných předpokladů měl v letech 2011 až 2018 být v rozsahu 1,4 až dvě procenta HDP.
Armáda již několikrát svoji reformu měnila. Týkalo se to také vojenských posádek a dislokačních míst, která tvořily sklady a různá další zařízení. Topolánek uvedl, že investice mnohdy zamířily do míst, kde nakonec posádka nepůsobí. "Jsem rád, že jsme rezignovali na ten systém tří až čtyř velkých základen amerického typu, které by pokrývaly veškeré naše vševojskové soustředění," řekl k tomu premiér.
Podle něj současné působení rozmístění posádek, který se týká například leteckých základen, bude "na nějakou dobu definitivní". Útvary a jednotky vojska by v budoucnu podle ministerstva obrany měly sídlit ve 27 posádkách a 62 dislokačních místech. Vláda dnes mimo jiné rozhodla, že armádní vrtulníková základna zůstane v Přerově. Původní koncepce přitom z úsporných důvodů počítala pouze se dvěma leteckými základnami v Náměšti nad Oslavou a v Čáslavi.
Ilustrační foto: ČTK
