V budoucnu lidé budou moci zjistit, že je policie odposlouchávala, a pokud budou postup považovat za neoprávněný, budou moci žádat o odškodné. Tento mechanismus je zakotven v novele trestního řádu, kterou v pondělí schválila vláda Mirka Topolánka (ODS). Normu budou ještě posuzovat poslanci a senátoři.
Odposlouchávaný by se podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) měl nejpozději do jednoho roku po pravomocném uzavření konkrétního případu dozvědět o odposlechu. Následně by mohl požádat Nejvyšší soud o přezkum nařízeného odposlechu, a samozřejmě také případně žádat náhradu škody.
Předloha proces odposlechu rovněž zpřísňuje a výslovně stanoví princip subsidiarity. To znamená, že odposlech by mohl být nařízen pouze v případě, kdy si policie potřebné informace a důkazy nemůže opatřit jinak.
Návrh zároveň zpřesňuje formální náležitosti příkazu k odposlouchávání. Zatímco doposud musí příkaz obsahovat jen konkretizaci účastnické stanice, v budoucnu bude muset být v dokumentu uvedena například i totožnost konkrétní osoby nebo skutkové okolnosti případu. Novela také výslovně ukládá policejním orgánům povinnost sledovat, zda stále trvají důvody, pro které byl odposlech povolen, v opačném případě musí být odposlech okamžitě ukončen.
Maximální lhůta trvání nařízeného odposlechu je zkrácena ze šesti na čtyři měsíce.
Také ministerstvo vnitra prosazuje změnu pravidel při nasazování odposlechů. Každoročně tak bude například zpracována analýza jejich nasazování, materiál za rok 2006 se již dokončuje. Zpřísní se také pravidla pro nasazení odposlechů a omezí se počet lidí, kteří s nimi pracují. Měla by se také zpřísnit následná kontrola.
Zatímco v roce 2004 bylo nasazeno 10 tisíc odposlechů, o rok později 7300. V roce 2005 tak počet odposlechů poprvé klesl. Do té doby jen stoupal. Podle policie za prvních šest měsíců loňského roku odposlouchávala policie 4130 telefonních čísel.
Foto: archiv
