Přijetí eura
Vláda schválila konvergenční program, v něm počítá s růstem důchodů o 450 korun

Konvergenční program, což je základní dokument země pro přijetí eura počítá podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) příští rok se zákonnou valorizací důchodů o 2,9 procenta, tedy s růstem o 450 korun. Program v pondělí vláda schválila, informovala ministryně na twitteru.

"Konvergenční program pracuje s předpokladem zákonné valorizace, což podle predikce znamená v příštím roce růst důchodů o 2,9 procenta. Inflace by přitom neměla překročit 2,3 procenta. Zákonná valorizace penzí tak pro rok 2022 vychází na průměrných 450 Kč," napsala ministryně.

Program popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Ministerstvo již dříve oznámilo, že počítá letos se schodkem veřejných financí 8,8 procenta HDP a příští rok s poklesem deficitu na 5,9 procenta. Zároveň úřad oznámil, že chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než bez chystaných opatření. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta HDP.

Program zároveň, stejně jako zveřejněná nová makroekonomická prognóza MF, letos odhaduje růst ekonomiky na 3,1 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na 3,7 procenta. V roce 2023 by ovšem měla ekonomika stoupnout o 1,9 procenta a o rok později o 2,1 procenta.

V základním scénáři počítá MF s postupným snižováním deficitu veřejných financí na 5,4 pct, HDP v roce 2023 a na 5,2 procenta HDP v roce 2024. Alternativní scénář, v rámci kterého by mělo MF zavést úsporná opatření, by deficit činil v roce 2023 4,6 procenta a v roce 2024 4,2 procenta.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta. V základním scénáři uvedeném v Konvergenčním programu by zadlužení do roku 2024 stouplo až na 54,6 procenta HDP a dostalo by se tak na dosah tzv. zákonné dluhové brzdy 55 procent. Alternativní scénář počítá s růstem dluhu na 52,8 procenta v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

EU za standardních okolností bez dopadů pandemie koronaviru vyžaduje pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a zadlužení pod 60 procenty HDP.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové chystá MF úsporná opatření na příjmové i výdajové straně. Jde o komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revizi zdanění globálních společností a redukci daňových výjimek. Dále ministryně plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Nicméně samotný dokument uvádí, že "konkrétní naplnění fiskální restrikce v letech střednědobého výhledu bude záležet na programu vlády, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2021".

Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.

Samotné přijetá eura není v ČR na pořadu dne. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. Zároveň loni v prosinci ČNB a MF ve společném pravidelném materiálu opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.