Další stroj vládní letky zažil dnes vážnou poruchu. Armádnímu letadlu Challenger v oblacích opět prasklo sklo. Ministr životního prostředí Martin Bursík musel nouzově přistát v Praze, do Itálie nedoletěl.
Ministři na jednání G8 v Itálii dnes čekali na svého českého kolegu Martina Bursíka marně. Sice se na jednání osmi států o životním prostředí vypravil, ale nad Tyrolskem muselo jeho letadlo snížit letovou výšku a vrátit se do Česka. Pilotovi challengeru prasklo za letu před očima čelní sklo.
„Už jsme byli nad Alpami, stalo se to někde nad jižním Rakouskem. Osádka nám oznámila, že se musíme kvůli poruše vrátit," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ministr a místopředseda vlády v demisi Bursík. Jan Pejšek z ministerstva obrany v tiskové zprávě uvedl, že čelní sklo prasklo již při startu po mezipřistání v Brně.
ČTĚTE TAKÉ: Vládní challenger do Francie nedoletěl
Speciál se Schwarzenbergem měl problémy při přistání
Do Itálie odlétal Bursík z brněnského letiště, po nehodě s čelním sklem se letadlo vrátilo na letiště v Praze-Kbelích. Bursíka příhoda příliš nepobavila. „Je to nepříjemný pocit letět s prasklým sklem. Ale především jsem zmeškal důležité jednání osmi nejvyspělejších ekonomik světa," říká Bursík.
Prasklé sklo challengeru už v minulosti zkomplikovalo let prezidenta Václava Klause i Cyrila Svobody. Podezření na závadu řízení zase ukončilo cestu ministra zahraničí Schwarzenberga do Lucemburska.
Bursík pokračoval náhradním letadlem
Do Itálie se nakonec Bursík dostane jinak, ve dvě hodiny odpoledne odletěl z Prahy do Catanie náhradním letadlem Airbus A-319. Příhodu považuje za zvlášť nešťastnou v době už tak pošramoceného českého předsednictví Evropské unii. Česko je pod drobnohledem a ministři se snaží i přes končící mandát udržet těžce vydobyté renomé země, která předsednictví zvládla se ctí.
„Všichni nás sledují, jestli už po pádu vlády nezačíná naše aktivita polevovat. Jako by nestačil pád vlády, ještě k tomu praskne sklo letadla, a navíc to není poprvé," říká Bursík.
| Co následuje v případě prasknutí okénka nebo jiné části kabiny? |
 Při poškození kabiny letadla dojde k dekompresi. Důsledky se odvíjejí od nadmořské výšky letounu. Kdyby k poškození kabiny došlo při startu letadla, situaci ještě lze kontrolovat. V kabinách dopravních letadel totiž bývá tlak odpovídající nadmořské výšce 1800-2500 m. V případě velké výšky však dojde k prudké dekompresi. V počátku rychle stoupne nitrohrudní tlak a dojde k efektu dlouhého výdechu. Doporučuje se unikajícímu vzduchu neklást odpor. Dojde-li totiž třeba k polknutí nebo zakašlání, může nastat roztržení plic. Souběžně se začnou rozpínat plyny uzavřené ve střevních dutinách. Podle svědků podobných havárií se dá tento pocit přirovnat k ráně prknem do břicha. Současně se zpomaluje tep a nastává kolaps. V 10 tisících metrech člověk ztratí vědomí za třicet vteřin, od 15 tisíc je už vzduch natolik řídký, že se při dýchání směr jeho proudění obrátí a kyslík z těla uniká. Člověk ztratí vědomí za pár vteřin. Jak katastrofické důsledky může způsobit prasklé okénko, ilustrují katastrofické případy prvních proudových dopravních letounů Comet. Sérii nehod způsobily trhliny nastartované na obdélníkových okénkách, kvůli kterým se rozpadl trup letounu. |
Foto: Jan Symon a archiv Týdne
