Dvouhodinové jednání lídrů stran s předsedy obou komor parlamentu má jeden jasný závěr: k jednacímu stolu všichni zasednou i v pondělí večer. Ještě předtím opět zasedne i ústavní expertní komise. Předsedové stran však také připustili, že se přiblížili takzvané variantě 1, tedy že Poslanecká sněmovna rozpustí sebe samu a volit se bude začátkem listopadu.
Za jednací stůl zasedli v devět večer lídři šesti nejsilnějších politických stran a předsedové obou komor parlamentu. Krátce po jedenácté pak předstoupili s výsledkem rokování před novináře: Dohodli jsme se, že se dohodneme. Přes nejasný závěr shodně připustili, že se takzvané přiblížili variantě 1. Volby by se tak měly odehrát začátkem listopadu.
"Ze všech variant, které jsme diskutovali, se téměř všichni shodli na variantě číslo jedna, již rozpracovala expertní skupina," řekl po schůzce předseda ODS Mirek Topolánek. Minimálně tři pětiny poslanců tak budou muset hlasovat o rozpuštění sněmovny a následně bude vypsán nový termín voleb. "Lišíme se v detailech, proto jsme expertní skupině nechali zítřek na jejich dořešení," dodal Topolánek.
ČTĚTE TAKÉ: Dohoda o termínu voleb zatím není. ČSSD trvá na říjnu
Stranické špičky se sejdou bez Klause
"Sněmovna by měla rozhodnout až po finálním stanovisku Ústavního soudu," zopakoval šéf zelených Ondřej Liška. Podobně mluvil i předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, který připomněl, že lidovci od začátku trvají na variantě, kterou nebude možné napadnout u Ústavního soudu. "Jsme strana, která nezápasí s Ústavním soudem. Chceme řešení, které nebude jen pro jeden případ," zdůraznil Svoboda.
Ústup z vyjednávací pozice pak připustil předseda ČSSD Jiří Paroubek, který na jednání původně přišel s úkolem prosadit říjnový termín voleb. Podle ústavních odborníků se však k němu chce dobrat způsobem, který by také bylo možné znovu napadnout u Ústavního soudu. Paroubek však zdůraznil, že si dovede představit první variantu i volby do konce října současně. Také komunisti dávají přednost říjnovému datu voleb.
Boj o hlasy
Návrhy, které kolem jednacího stolu padaly, vyžadují schválení ústavního zákona, který by umožnil rozpustit sněmovnu. Pro schválení takového zákona je třeba 120 hlasů poslanců a tři pětiny hlasů přítomných senátorů, což je v případě plné účasti 81 senátorů 49 hlasů.
ČSSD má ve sněmovně 71 poslanců, ostatní strany dohromady 121, osm poslanců je nezařazených. Poslanec KDU-ČSL Tomáš Kvapil je ale dlouhodobě nemocný. V Senátu mají sociální demokraté 29 zástupců.
Foto: ČTK a Tomáš Nosil
