Hrůzy nacismu musíme stále připomínat a říkat o nich budoucím generacím. V hlavním projevu letošní Terezínské tryzny to řekl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Za současné zlo označil antisemitismus.
Druhá světová válka a nacismus má být podle Vondráčka mementem. Mladší generace by si podle šéfa sněmovny měly uvědomit i to, že demokracie, ve které žijeme, není samozřejmostí. "Druhá světová válka nám ukázala, že vždy budeme žít jednou nohou nad propastí," řekl Vondráček. Varoval také před antisemitismem, který je podle něj jedním z projevů zla. "V různých částech světa, v různých formách, v různé povaze stále přežívá, zejména pak ve státech a částech světa, kde svůj vliv má radikální islamismus," doplnil Vondráček
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička zdůraznil, že věří v to, že demokracie bude i nadále pevnou pojistkou proti selhání politiků. "Chvíle piety jako je ta dnešní, jsou potřebným ohlédnutím za vším, co naši vlast, ale i další země v minulosti oslabovalo i posilovalo, co jim ubližovalo, ale na druhé straně bylo i vkladem pro budoucnost. Nesmíme dopustit zasévání zla, nenávisti, opovržení, neúcty, xenofobie," uvedl Vodička.
Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Tryzna se konala již po dvaasedmdesáté. Vedle Vondráčka jí zúčastnili vicepremiér Richard Brabec, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
