Poslanci podpořili v prvním čtení předlohu, která mění pravidla nemocenské; pojistné by podle ní odvádělo od příštího roku víc lidí. Upravit by se mohl také režim vycházek.
Lidé na nemocenské by měli podle předlohy mít vycházky nejvýše šest hodin, a to mezi sedmou hodinou ranní a večerní. Lékař by přesnou dobu vymezil.
Pacienti s náročnou léčbou by si však mohli dobu vycházek výjimečně volit s ohledem na svůj zdravotní stav. Týkalo by se to třeba lidí s rakovinou či vážnými psychickými potížemi. Volný režim by si mohli stanovit až potom, co by byli doma v pracovní neschopnosti déle než čtvrt roku.
Ostatním pacientům by to musel povolit posudkový lékař správy sociálního zabezpečení.
Pokud by člověk dobu vycházek nedodržel, nepřišel ve stanovený termín na kontrolu nebo nesdělil lékaři místo, kde bude stonat, mohla by mu podle návrhu hrozit pokuta 20 tisíc korun. Stejnou sankci by bylo možné uložit v případě, pokud by zaměstnanec firmě hned nepředal neschopenku či rozhodnutí o ukončení nemoci a neoznámil, kde se bude léčit.
Novela zákona o nemocenském pojištění sepsaná ministerstvem práce a sociálních věcí nyní míří k projednání výborů.
Kdo všechno by měl hradit pojistné?
Novinkou je, že pojistné by měli hradit například společníci, jednatelé, prokuristé, likvidátoři či zástupci firemních rad nebo za určitých podmínek také šéfové zahraničních společností. Pojistné by se hradilo také tehdy, pokud by zaměstnanec byl u podniku méně než 14 dní, a to i opakovaně v jednom měsíci. Musel by ale dosáhnout takzvaného rozhodného příjmu, který nyní činí dva tisíce korun, od ledna by se však měl zvýšit.
Cílem je zabránit situacím, kdy se placení odvodů obchází tím, že firmy několikrát v měsíci přijmou člověka do krátkodobého zaměstnání.
Mezi dávky, které se platí z nemocenského pojištění, patří nemocenská, mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Nyní jsou z nich možné srážky kvůli exekuci. Nově by se ošetřovné a vyrovnávací příspěvek zabavovat neměly.
