Výměna informací z rejstříků trestů zemí Evropské unie se má zjednodušit. Počítá s tím vládní novela trestního řádu, kterou v pátek sněmovna hladce propustila prvním čtením. Návrh nyní posoudí sněmovní ústavně-právní výbor.
Nová pravidla podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) výrazně zrychlí předávání údajů o lidech odsouzených v členských zemích EU. Zkrátit by se tak podle něj v řadě případů měla i délka trestního řízení.
Navrhovaná změna vychází z rozhodnutí EU z listopadu 2005, které sjednocuje postup zemí pětadvacítky při získávání informací o tom, zda jejich občan byl na území jiného členského státu odsouzen. Ústředním místem, které bude za Českou republiku tyto citlivé informace poskytovat do zahraničí, by se měl stát rejstřík trestů.
Pospíšil poslancům připomněl, že výměnu údajů o odsouzených mezi evropskými zeměmi nyní upravuje téměř padesát let stará norma. Předávání informací je proto těžkopádné a zdlouhavé. Nově by měl v každém členském státě EU pracovat jeden centrální orgán, který bude přímo komunikovat s podobnými úřady v partnerských zemích. Odpadne tak složitá správní procedura, kdy údaje předává státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti, vysvětlil ministr.
Žádosti o poskytnutí informací z rejstříku trestů jiného členského státu bude podle nových pravidel třeba zasílat v jazyce osloveného státu. Pokud tedy například německá justice bude chtít vědět, zda její občan byl v Česku odsouzen, bude muset svou žádost na rejstřík trestů napsat v češtině a česky také dostane odpověď. Pro žádost i odpovědi jsou již stanoveny jednotné formuláře ve všech jazykových mutacích.
Výměna informací o odsouzených občanech zemí EU se má již letos zjednodušit ještě více. Rejstříky trestů České republiky, Francie, Německa, Španělska a Belgie by se totiž měly elektronicky propojit. Systém má zabránit případům, kdy zločinci těží z toho, že policie v jednom státě neví o jejich kriminální minulosti v jiné zemi.
Ministři spravedlnosti EU se loni v dubnu dohodli, že pokud se projekt propojení národních trestních rejstříků osvědčí, přidá se k němu postupně všech 25 členských států unie. Alternativou, kterou dříve prosazovala Evropská komise, bylo vytvořit centrální databázi trestních záznamů na úrovni EU. Tato varianta je ale podle některých zemí příliš drahá.
Autor: ČTK
Foto: Jan Schejbal
