Od soboty budou Češi u stojanů s naftou čerpat kromě fosilního paliva také dvě procenta bionafty vyrobené z řepky. Od ledna pak přibude příměs i do benzinu - do něj se bude přidávat biolíh. Českým výrobcům biopaliv ale hrozí, že svou úrodu neprodají. Kvůli průtahům v jednání ministerstev totiž zřejmě od prvního ledna budou biopaliva podléhat zdanění.
Biopaliva v otázkách a odpovědích |
Co se vlastně bude do nafty přidávat a proč? Do nafty se přidá metylester řepkového oleje, zkráceně MEŘO. Tato látka má méně škodlivých emisí (skleníkových plynů, oxidu uhličitého, oxidů síry) než fosilní nafta a je biologicky odbouratelná, navíc je na rozdíl od nafty obnovitelným zdrojem. Oproti naftě má i lepší energetickou bilanci (je třeba vynaložit méně energie na její výrobu, úpravu, dopravu a podobně): MEŘO investovanou energii vrací trojnásobně, nafta jen z osmi desetin. Kolik procent biosložky v naftě bude? Biosložka se bude přidávat objemově, nikoli plošně - to znamená, že výrobce pohonných hmot má povinnost zajistit, aby dvě procenta nafty tvořila biosložka. Může se ale stát, že u některé čerpací stanice bude čistá fosilní nafta a jinde bude MEŘO mít podíl třeba čtyřprocentní. Až do 5 procent se totiž pohonná hmota považuje za „čistou" naftu. Potřebuje auto upravený motor, když do nádrže „lije" bionafta? Do pěti procent biosložky je palivo běžnou naftou. O bionaftě mluvíme od 30% MEŘO v naftě; tuto naftu je možné používat ve většině automobilů, i když už potřebuje speciální zacházení. Motor je potřeba přizpůsobovat až v případě, že by vozidlo mělo jezdit na čistou bionaftu - stoprocentní MEŘO. Jak se projeví biosložka v ceně nafty? Zdražení by mělo činit jen několik desítek haléřů. Do ceny se promítnou náklady rafinérií na úpravu procesu zpracování nafty (aby směs fungovala stejně jako „čistá" nafta, musí být fosilní nafta zpracovaná jinak), náklady na technologii pro míchání obou složek, a také fakt, že samotné MEŘO je dražší než fosilní nafta. Je bionafta nějak dotovaná? Zemědělci pěstující řepku olejku dostávají stejné dotace jako jiní zemědělci, plus letos navíc až 45 euro na hektar na podporu pěstování plodin k energetickému využití. Maximální dotace tak činí asi 5 tisíc korun na hektar. „Je to jen polovina částky, kterou dostávají zemědělci v okolních zemích," upozorňuje Petr Jevič. Čekají nějaké změny i benzin? Do benzinu se přidává bioetanol neboli biolíh, dvě procenta v něm budou povinně od ledna 2008. |
„Pokud se bionafta začne danit, vyšplhá se cena čisté bionafty někam ke 37 korunám, což znamená, že bude prakticky neprodejná," upozorňuje Rastislav Trecák, obchodní ředitel Agropodniku Jihlava, který bionaftu produkuje.
Průtahy způsobila komise
Zdanění bionafty hrozí proto, že Česko dosud nemá schválený Víceletý plán pro podporu biopaliv. Tento dokument připravuje meziresortní komise, které se účastní zástupci ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a životního prostředí. Zatím se na něm neshodli ani členové komise; až to udělají, bude ho projednávat ještě vláda a bruselská administrativa. Už nyní je jasné, že potřebné „byrokratické kolečko" nelze stihnout.
Na dotaz, jaká jednání v této věci v současnosti probíhají, TÝDEN.CZ nedostal konkrétní odpověď. Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský pouze řekl, že jeho resort chystá na úterý k tématu tiskovou konferenci.
Po novém roce tedy cena čisté bionafty zřejmě vzroste, a sníží se až poté, co Evropská unie daně zruší. „Poté by měly být vráceny daňové úlevy na bionaftu B100 a zavedeny na B30 tak, jak je tomu ve všech ostatních zemích EU," vysvětlují výrobci bionafty ve svém prohlášení.
Bionafta B30, která obsahuje jen 30 procent MEŘO (definice viz box), dnes totiž spotřební dani podléhá, stát ale na její výrobu nabídl dotace. „K dispozici bylo 720 milionů korun, této bionafty se ale prodalo jen málo, takže se peníze nevyčerpaly," vysvětluje ředitel Sdružení pro podporu bionafty Petr Jevič.
Foto: archiv