Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ostře kritizovali slova německé kancléřky Angely Merkelové, že pro poválečný odsun Němců ze zemí střední a východní Evropy nebylo morální ani politické ospravedlnění. Babiš v Olomouci novinářům řekl, že Merkelové výrok je absolutně nepřijatelný a jitří staré rány. Prezident Miloš Zeman s výrokem Merkelové "hluboce nesouhlasí", řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace.
"Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné," uvedl Babiš.
"Reakce pana prezidenta: Hluboký nesouhlas!" napsal Ovčáček. Předtím na twitteru poukázal na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.
"Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury," řekla dnes Merkelová v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. "To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění," prohlásila šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o "hořké nespravedlnosti".
"Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat. Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace. Podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky, které by vyplývaly z komplikované minulosti," uvedlo ministerstvo zahraničí.
Podobný postoj jako čeká diplomacie mají i Piráti. "Už v roce 1997 byla přijata Česko-německá deklarace, která připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy. To platí a tím se budeme řídit. Výrok paní Merkelové tedy chápu jako součást vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam," napsal pirátský poslanec Mikuláš Peksa.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura naopak v prohlášení, které obdržela, vyzval ministerstvo zahraničí a vládu k podání oficiálního protestu a předvolání německého velvyslance. "V souvislosti s touto provokací budou žádat poslanci hnutí SPD zařazení mimořádného bodu jednání Sněmovny, s cílem jasně se vymezit proti revanšismu německé kancléřky Merkelové," uvedl Okamura.
"Vytahování věci z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů," reagoval na vyjádření německé kancléřky předseda ODS Petr Fiala.
Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto 12 až 14 milionů Němců, až dva miliony z nich přišly podle Merkelové v důsledku vyhnání o život. Jenom z Československa byly odsunuty na tři miliony Němců, z nichž se velká část postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců.
"Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny," stojí mimo jiné v deklaraci.
Během více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.
