Nespokojenost německého obyvatelstva se vznikem Československa a připojením Němci obývaných území k novému státu vyvrcholila 4. března 1919 velkými demonstracemi, které si vyžádaly desítky mrtvých. Nejvíce obětí měla střelba československých vojáků v severočeské Kadani, kde zemřelo 25 lidí, 16 životů si události vyžádaly ve Šternberku a šest v Karlových Varech. Mrtví byli i v Hostinném, Chebu, Stříbře a Ústí nad Labem. Celkem zemřelo 54 demonstrantů a nejméně dva vojáci.
V Kadani, kde umíraly i ženy a děti, přitom nešlo o cílenou střelbu do lidí. Československá posádka se bránila před rozlíceným davem, který z radnice strhl českou vlajku, a jeden z vojáků pro výstrahu vystřelil z kulometu, bohužel však mířil do země. Střely odražené od dláždění zabily hlavně přihlížející, kteří se do strkanice nezapojili. Oproti tomu ve Šternberku se jednalo o pouliční boje, když se ozbrojení Němci nakrátko zmocnili okresního hejtmanství.
V řadě měst, kde se shromáždění svolaná na den ustavení rakouského parlamentu, v němž Praha svému německojazyčnému obyvatelstvu nedovolila hlasovat, však demonstrace skončily v poklidu. Například v Žatci nebo Chomutově, kde panovala napjatá atmosféra podobná té v Kadani. Více než pět desítek mrtvých z března 1919 ovšem výrazně ovlivňovalo česko-německé vztahy, zejména koncem 30. let, kdy tyto tragické události využívala nacistická propaganda.
