Vznik Československa před sto lety nebyl samozřejmostí, předcházel mu válečný konflikt a úsilí osobností, které viděly daleko za horizont událostí. Řekl to v úterý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v úvodu mezinárodní konference Československo v proměnách Evropy 20. století, kterou bude horní komora v nadcházejících dnech hostit. Měla by podle Štěcha přispět k tomu, aby se nezapomínalo na hlubší souvislosti a příčiny dějinných událostí.
Štěch poukázal na to, že atmosféra v Evropě před první světovou válkou byla díky pokroku v technice a medicíně poklidná a připomínal tak atmosféru nynější. "Válka měla nádech něčeho vzdáleného a přežitého," řekl. Proto je podle něj odpovědností politiků, aby i v době ekonomické konjunktury budoucnost země utvářeli s obezřetností a neopakovali chyby minulosti.
Slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss připomněl, že Československo se po svém vzniku stalo ostrovem demokracie a humanity a posílilo oba nástupnické státy. Konference je podle diplomata příležitostí upevnit unikátní pouto mezi oběma národy a pěstovat a kultivovat nesamozřejmost vzájemných vynikajících vztahů.
Konference má v nadcházejících dvou dnech porovnat výsledky výzkumu historiků obou zemí a porovnat je s výsledky bádání odborníků z Polska, Maďarska, Rakouska, Francie či Velké Británie. Má mimo jiné popsat, co představoval československý stát od svého vzniku do poklidného rozpadu před čtvrtstoletím a jak jej vnímá generace, která v Československu nežila.
Experti se budou věnovat mimo jiné proměnám politického režimu v Československu, jeho vztahům se sousedními státy i národnostním menšinám a odlišnostem ve vývoji Česka i Slovenska. K tématům přednášek patří také poválečný vývoj regionálních elit vládnoucí komunistické strany nebo normalizační zásahy do kulturního a duchovního života po roce 1968. Konferenci připravila Akademie věd ČR.
