Vládní novela posilující kybernetickou bezpečnost zřejmě vytvoří samostatný úřad pro tuto oblast, která nyní spadá pod Národní bezpečnostní úřad. Pozměňovací návrh, jenž vznik nového úřadu předpokládá, podpořil sněmovní bezpečnostní výbor. Novela vztáhne zákon o kybernetické bezpečnosti v duchu evropské směrnice například i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice a v dopravě.
Založení samostatného úřadu pro kybernetickou bezpečnost se podle předsedy výboru Romana Váni (ČSSD) plánuje delší dobu i na základě zahraničních zkušeností. Z Národního bezpečnostního úřadu se na instituci převedou pravomoci i peníze, má mít samostatnou rozpočtovou kapitolu. Předpokládá se, že nový úřad zůstane v Brně, dodal Váňa.
Postup, že se úřad zakládá poslaneckým pozměňovacím návrhem, zpochybnil Daniel Korte (TOP 09). Může podle něho jít o obcházení standardního legislativního procesu. Podle Váni byl postup zvolen po dohodě s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Úpravu nakonec podpořili všichni přítomní členové výboru.
Nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost má zakládat vládní zmocněnec pro tuto oblast Dušan Navrátil, který skončí v čele Národního bezpečnostního úřadu. V něm ho vystřídá někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang.
Předloha ve vládním znění počítá s tím, že nově zahrnuté skupiny subjektů budou muset přijmout odpovídající kroky, aby zabránily možným bezpečnostním rizikům. Případné kybernetické incidenty budou povinně oznamovat bezpečnostnímu úřadu. Týkat se to bude podle novely také klíčových poskytovatelů digitálních služeb, například platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače.
Evropská směrnice má zajistit v unii společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů, které představují jeden ze základních prvků fungování vnitřního trhu Evropské unie. Do právních předpisů členských států se musí směrnice začlenit nejpozději v květnu příštího roku.
