Pirát z D1 má už jen pár dnů na to, aby se odvolal. Každopádně je smolař. Agresoři jako on nás beztrestně ohrožují na silnicích každých deset minut. Lze i je dostat před soud?
Když soudce v pondělní závěrečné řeči mluvil o tom, že Luboš Lacina použil při brutálním vytlačení řidičky mazdy svůj automobil jako zbraň, a poslal manažera Plzeňského Prazdroje na pět let do vězení, byl řidič superbu bledý jako stěna. Tohle nečekal.
Jedna "myška" na dálnici a vzorný pracovník a otec dvou dětí skončí pravděpodobně na několik let za mřížemi. Mladá žena z mazdy tvrdí, že už nikdy nesedne za volant a podle psychologů může do konce života jen s obtížemi zvládat zátěžové situace. Chybělo jen málo a mohlo to být ještě horší. Za rok zahyne na českých silnicích asi pětkrát víc lidí, než kolik se jich stane obětí vraždy.
Číhají na každém 16. kilometru
Když potkáte na ulici člověka s pistolí a on po vás vystřelí nebo půjde nožem, ale netrefí se, jistě nebudete váhat s trestním oznámením a výtečník celkem jistě skončí nejmíň u soudu.
Každých šestnáct kilometrů se přitom podle letošního výzkumu ČVUT a Besipu průměrný řidič setká s agresorem za volantem, který může na jeden "pokus", ve vteřině, zabít mnohem víc lidí než případný střelec nebo útočník s kudlou. Zhruba každých deset minut vás při cestě do práce nebo na výlet někdo chce podobně jako Lacina ztrestat "myškou", vytlačit do jiného pruhu či rovnou ze silnice nebo vám úmyslně nedá přednost. Proč je to tak často?
Protože jim to prochází. Česká policie je k podobným excesům, neskončí-li karambolem, podivuhodně slepá. Pokud ale soudce Ivo Zelinka označil auto ve více než stokilometrové rychlosti za nebezpečnou zbraň, nebylo by možné podobně jako v případě případného pistolníka podat na řidiče-potenciálního vraha, kvůli němuž se málem vybouráme, trestní oznámení?
Z vlků beránci
Jenže právo se vám tak trochu vysmívá: trestní oznámení by mělo šanci na úspěch zřejmě jen tehdy, jestliže by na vašem autě hrozila škoda větší než pět milionů korun... Pak by mohlo jít o takzvané obecné ohrožení. Jak on-line deník TÝDEN.cz poučili experti právnické fakulty Jiří Herczeg a Tomáš Gřivna, stejného zločinu by se agresor dopustil, kdyby jízdou ohrožoval nejméně sedm lidí. Což koneckonců vzhledem k výše zmíněné statistice během celkem krátké doby docela dobře může. Chtělo by si to ale samozřejmě poznamenat jeho SPZ (a kdo si ji v tom stresu všimne a zapamatuje?) a nějaké svědky.
Při menším počtu ohrožených lidí by zase bylo nutné agresorovi prokázat úmysl: že myšku udělal schválně, a ne "omylem". Tady by účinnějším důkazem než pouhé svědectví mohl být záznam z kamery ukazující, že řidič před manévrem gestikuloval, troubil či najížděl do druhého. Jenže tohle nedokázala zachytit ani kamera v případě černého superbu na D1.
Možná by pár takových trestních oznámení některé piráty silnic zklidnilo (stačilo by, že by svou jízdu byli nuceni vysvětlovat na policii a věc by ani nemusela dojít k soudu), ale drtivá většina slušných řidičů si s něčím podobným nebude chtít komplikovat život. Budou se oprávněně spoléhat, že to za ně vyřeší nějak komplexně někdo jiný. Tedy ten, kdo tvoří silniční pravidla a kdo by měl vynucovat jejich dodržování.
Kontrolní otázka: Proč se z českého dálničního vlka po přejezdu hranice do Německa stane beránek? Nejspíš ze stejného důvodu, z jakého se někteří němečtí řidiči, doma tradičně disciplinovaní, u nás chovají jako utržení z řetězu.
