Napětí, které v posledních týdnech zmítá severním cípem Čech, mají na svědomí i dávky na bydlení. Díky rigidnímu výpočtu a neustále se zvyšujícím cenám nájmů a energií totiž stoupají do lákavých výšek. V chudém regionu si tak doslova říkají o zneužívání.
Šluknovsko je region s druhou největší mírou nezaměstnanosti v republice. Přesto sem několik posledních měsíců proudí stále noví obyvatelé, povětšinou sociálně slabí. Lákají je majitelé tamních nemovitostí na vysoké dávky na bydlení, které potom od svých nových nájemníků inkasují. V přímé úměře s neustálým zvyšováním nájemného a cen energií totiž stoupají i částky vyplácené na dávkách na bydlení (viz tabulka).
"Může za to špatně postavený zákon, který říká, že doplatíme náklady na bydlení, které přesahují třetinu příjmů rodiny. Takže čím větší náklady, tím více cálujeme,” poukazuje na díru v sociálním systému pracovník jednoho ze severočeských úřadů práce, který si nepřál být jmenován.
Zákon sice stanoví strop podle velikosti města a počtu členů domácnosti, ale limity jsou kvůli obecně stoupajícím nákladům na bydlení rok od roku vyšší. V obcích od 10 do 50 tisíc obyvatel, mezi které patří i Rumburk, Varnsdorf či Nový Bor, uzná stát náklady na bydlení včetně energií do 11 521 korun. V tomto chudém a tedy i levném regionu jsou však faktické náklady na bydlení nižší.
"Jakmile zvedneme strop v zákoně, hned se zvednou nájmy na ubytovnách pro sociálně slabé. Trh na to reaguje,” připouští Miloslav Macela, ředitel odboru dávkových systémů na ministerstvu práce a sociálních věcí.Lidé žijící ze sociálních dávek si pak paradoxně mohou dovolit i dražší nájmy. Stát jim na ně přidá.
"Chybí pořádná cenová mapa nájemného a realitky ceny vyhánějí do astronomických výšin. Doplatek na bydlení je potom vysoký a myslím až neúčelně," všímá si Veronika Knoblochová ze sociálního odboru v Litvínově. Pobírači dávek si pak mohou dovolit byt s nájmem 12 tisíc, což je v severních Čechách nadprůměrná cena, kterou jim však zaplatí stát na dávkách. "Přitom pracující žijí v bytech s nájmem za polovinu dávky," kritizuje stávající systém, který loni stál státní kasu 4,2 miliardy korun.
Tichá dohoda
Pobírači dávek jsou proto paradoxně pro majitele nemovitostí lukrativními nájemníky – mohou jim naúčtovat neobvykle vysoké nájemné a nájemci nebudou nic namítat. Proč taky, když je za ně zaplatí stát. Navíc existuje podezření, že jsou majitelé a nájemci domluvení – o neobvykle vysoké nájemné se následně "spravedlivě” rozdělí.
| Příspěvek na bydlení dostává rodina, která za byt platí třetinu svých příjmů, pokud je zároveň těchto 30 procent (v Praze 35 procent) méně než náklady stanovené zákonem. Loni se na dávce vyplatilo 3,5 miliardy korun, což je o miliardu více než před deseti lety. |
| Doplatek na bydlení je stanoven tak, aby po zaplacení nákladů na bydlení zůstala osobě či rodině takzvaná částka na živobytí. Ta se stanoví pro každého individuálně, podle snahy a možností, a odvíjí se od existenčního a životního minima. Loni stát na dávce zaplatil 0,7 miliardy korun. |
Úředníci tuší, že jsou dávky zneužívány, ale nic s tím prý nezmůžou. "Nemůžeme na kontrolu do rodin. Když nám klient doloží jakýkoli doklad o zaplacení, tak my ho musíme proplatit. Nikdo to nekontroluje,” poukazuje na díry v systému Peterková. Úřady práce dokonce ani nesmějí "dát echo” finančním úřadům, aby si na majitele "dávkařských" bytů posvítily a zjistily, zdali skutečně daní příjmy, které naúčtovali svým nájemníkům.
Sociální odbor v Rumburku se s vyšponovaným nájemným snaží vypořádat po svém. "Zjistili jsme si místní běžný nájem, z toho si udělali průměr a ten bereme jako maximální výši nájmu. Takže když přijde klient s horentním nájmem, nikdy mu nezapočítáme celou částku, ale jen ten průměr,” popisuje kontrolní mechanismy zdejší radnice Denisa Svobodová.
Zálohy platí stát, přeplatek jde domácnosti
Přilepšit si mohou dávkaři a jejich domácí i umělým navyšováním záloh na energie, které automaticky zvednou i vyplacenou dávku. Tento trik už ale na úřadech prokoukli a snaží se s ním bojovat. "Dnes už je praxe taková, že každý měsíc nosí účtenky a z toho se dá rozpoznat, jestli si to navýšili. Nemůže jedna rodina prosvítit za tisíc a druhá za pět,” říká Josef Fibiger, vedoucí varnsdorfské sociálky. A případné přeplatky se rodině započítají do příjmů, takže o to nižší dostane v dalším období dávku.
Majitelé bytů však často účtují svým nájemníkům energie a další služby paušálně. A podrobné vyúčtování s případnými přeplatky už jim nevystavují. Úředníci tak nemají jak zjistit, kolik dělají skutečné náklady. "Pro nás je směrodatné potvrzení o zaplacení,” krčí bezmocně rameny.
