Brněnský soud v pátek přiznal 80 tisíc korun ženě, která se soudila s jihlavskou nemocnicí. V osmnácti šla na potrat s dvojčaty, ale lékaři jí odebrali jen jeden plod. Původně žádala sumu ve výši 400 tisíc, jako náhradu za ušlé zisky a výdaje způsobené potratem.
Rozhodnutí je průlomové - v Česku vůbec poprvé přiznává náhradu za vzniklou citovou újmu nechtěné matce. Případ nechtěného mateřství se stal před lety na severní Moravě. Také tam soudně žádala nespokojená matka odškodné, u ostravského soudu ale neuspěla.
Tak velké odškodnění nedostane
Za nepovedenou interrupci žádala žena z Jihlavy po tamní nemocnici odškodné ve výši 400 tisíc korun. Soud ale dospěl k závěru, že částka je nepřiměřeně vysoká a navíc si ona sama těhotenství v mladém věku zapříčinila svoji nezodpovědností.
Jako vodítko pro stanovení odškodného použil soudce Michal Ryška ustanovení o částce 240 tisíc korun, která je vyplácena v případě zaviněného úmrtí osobám blízkým. Dostali by ji například rodiče za chybný postup nemocnice, jehož důsledkem by bylo úmrtí jejich dítěte. "Ani na chvíli jsem neuvažoval o tom, že bych dal souhlas k vyplacení plné výše požadovaného odškodného. Byl by to výsměch rodičům, kteří například přišli o dítě," uvedl soudce.
Žena z Jihlavy otěhotněla v osmnácti s teprve šestnáctiletým chlapcem. Oba se shodli, že nejsou schopni se o případné potomky vhledem ke svému věku postarat a dohodli se na interrupci.
Gynekoložka nepostupovala radikálně
Znalec z oboru gynekologie a porodnictví Alfréd Dörr dospěl k závěru, že lékařka při interrupci nepostupovala dost radikálně. Neodstranění jednoho plodu označil za technickou chybu, která by se zkušenému lékaři neměla stát. V Česku se do roka koná 80 tisíc potratů, asi 3200 pacientek se následně potýká se zdravotními potížemi. Přibližně 40 žen ročně zjistí, že potrat se nezdařil. Většinou se ale ještě podaří narození dítěte zabránit.
V jihlavském případě se to ale nestalo. Pacientka se počátkem ledna, tedy asi tři týdny po zákroku, dostavila na kontrolu. Když lékařka zjistila, že žena ještě neměla menstruaci, požádala ji, aby přišla znovu. Podle lékařské dokumentace měla žena přijít za týden, pacientka ale tvrdí, že jí bylo řečeno, aby se dostavila za dva. Následná kontrola ukázala, že je těhotná a následný druhý potrat v tomto období těhotenství již nebyl možný.
Žaloba na ochranu osobnosti v této kauze byla podána již v roce 2001. Žena žádala odškodné za vzniklou citovou újmu, která zahrnuje její obavy po neúspěšném potratu, že se plod, který interrupci přestál, byl poškozen a dítě se narodí postižené.
Soud přihlédl i k nezodpovědnému chování matky
Dítě přišlo na svět zdravé. Nyní má holčička již další dva sourozence. Odborníci poukazují na to, že jí může vzniknout psychická újma, pokud se o problémech své matky dozví.
Soud při stanovení výše odškodného přihlížel také k tomu, že žena otěhotněla v důsledku své nezodpovědnosti. Měla nechráněný styk. Mimo jiné k tomu uvedla, že na ochranu neměla peníze.
Žalobkyně i nemocnice se mohou proti verdiktu odvolat. Pokud tak některá ze stran učiní, bude se případem zabývat Vrchní soud v Olomouci.
Ilustrační foto: ČTK
