Za porušování soukromí zaměstnanců by jednou mohl zaměstnavatelům hrozit postih. Zákoník práce sice sledování zaměstnanců zakazuje, na co ale nepamatuje, jsou sankce. Proto má teď ministerstvo práce a sociálních věcí za úkol zjistit, jak dodržování ochrany soukromí funguje v praxi. Do jara 2012 pak navrhne tresty za zásah do soukromí zaměstnanců.
"Teď budeme analyzovat stávající systém. Na základě analýzy se potom budou řešit následující kroky," řekla serveru TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Žádné kamery ani čtení pošty
Podle zákoníku práce nesmí zaměstnavatel své zaměstnance sledovat: nesmí ani skrytě, ani otevřeně odposlouchávat a pořizovat záznamy jejich telefonátů, kontrolovat jim poštu, a to ani e-mailovou, ani klasickou listovní. K těmto opatřením může přistoupit pouze tehdy, vyžaduje-li to zvláštní povaha činnosti, kterou jeho zaměstnanci vykonávají. I tehdy je však zaměstnavatel musí o konkrétních krocích informovat.
"Zákoník práce umožňuje, aby za určitých okolností byly dohledové systémy jako kamery instalovány. Jenže ty okolnosti zákon přesně nedefinuje. Musejí ale splňovat podmínku přiměřenosti," upozorňuje Filip Pospíšil z občanského sdružení Iuridicum Remedium (IR). "Pokud existuje méně invazivní způsob zasahování do soukromí, který umožňuje dosáhnout stejného cíle, tak kamerový systém nejde oprávněně provozovat," upřesňuje.
ČTĚTE TAKÉ: Protestoval proti šmírování, Toyoda se jej chce zbavit
Kvůli Facebooku se propouští. Už i v Česku
Sledování zaměstnanců je v České republice podle občanského sdružení IR rozšířenou praxí. Podle odhadů odborníků zhruba 40 procent firem monitoruje e-maily svých zaměstnanců. Nedávný průzkum společnosti Ernst &Young a Národního bezpečnostního úřadu odhalil, že své zaměstnance během přístupu na internet z pracovních počítačů monitorují tři čtvrtiny českých firem. Téměř šedesát procent společností z 280 dotázaných přístup zaměstnanců na síť a internet omezuje.
Sledování ve vydavatelstvích
Konkrétně zdokumentovaných případů, kdy bylo narušeno soukromí zaměstnance, ale není moc. "Poměrně často se na nás obracejí novináři se žádostí o poskytnutí konkrétního případu sledování na pracovišti. A my je upozorňujeme, že k tomu dochází přímo u nich, například v Mladé frontě Dnes nebo v Economii, kde skutečně podle slov zaměstnanců jsou technologie jako čipové karty a kamery využívány," řekl Pospíšil.
Jiné způsoby kontroly pracovního výkonu zaměstnanců, které zdaleka tolik nezasahují do jejich soukromí, přitom existují. "Kontrolu plnění úkolů mohou provádět přímo jejich nadřízení, dále to mohou být zábranné prvky nainstalované na počítačích a podobná omezení, která znamenají nesrovnatelně menší zásah do soukromí než systematický monitoring, který probíhá po celou pracovní dobu," vypočítává Pospíšil.
Ministerstvo práce a sociálních věcí má do konce března 2012 seznámit vládu s výsledky kontrol na pracovištích. Následně by úředníci měli navrhnout, jak porušování ochrany soukromí na pracovišti trestat. "Podle nás je termín, který byl ministerstvu určen, příliš vzdálený a neodpovídá naléhavosti problému," varuje však Pospíšil.
Máte zkušenosti se sledováním na pracovišti?
Napište nám na adresu internet@tyden.cz.
Foto: Lucie Pařízková, fotoarchiv
