Soud přiznal někdejší šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové 150 tisíc korun s úroky jako odškodné za její trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Čtvrteční rozhodnutí není pravomocné, proti rozsudku se mohou obě strany odvolat. Vitásková se v žalobě na stát domáhá zhruba 49 milionů korun.
Ministerstvo spravedlnosti Vitáskové dříve vyplatilo 450 tisíc korun, vyšší odškodné jí přiznat odmítlo. "Soud dospěl k závěru, že částka 600 tisíc korun je částka přiměřená vzhledem ke všem okolnostem případu," uvedl ve čtvrtek soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Růžička.
Vitásková čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly od ERÚ licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Brněnský krajský soud ženu původně poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.
Manažerka označila poškození své pověsti za nenapravitelné. Upozornila, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, které nyní nemůže uplatnit. Uvedla například, že kvůli stíhání přišla o neplacenou funkci poradkyně prezidenta Miloše Zemana, kterou vnímala jako prestižní. Zmínila také své zdravotní problémy způsobené stresem.
Vitásková vedla ERÚ v letech 2011 až 2017. Dlouhodobě uvádí, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Své trestní řízení Vitásková označuje za vykonstruované. Prezident Miloš Zeman ji v roce 2018 vyznamenal medailí Za zásluhy.
Soudce při odůvodnění čtvrtečního rozhodnutí případ srovnal s žalobou bývalého náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka, kterému soudy přiřkly za stíhání 520 tisíc korun. Spolu se 480 tisíci korunami, které Grygárkovi stát vyplatil již dříve, má tak právník nárok na milion korun s úroky.
Podle soudce byla Grygárkovi vyplacena vyšší částka kvůli nestandardnímu informování médií, některá měla například o Grygárkově případu k dispozici řadu informací už v přípravné fázi trestního řízení. "Jednalo se o to, že částka byla navýšena z důvodu excesivního jednání ze strany orgánů činných v trestním řízení vůči médiím, což v tomto případě nebylo. Naopak to byla samotná média, která informovala občas nepravdivě nebo nějakým způsobem nevysvětlovala souvislosti v konkrétních situacích," uvedl Růžička.
Soudce také přihlédl mimo jiné k tomu, že Vitásková setrvala ve funkci po velkou dobu svého stíhání. "Nelze odhlédnout od situace, že v důsledku trestního stíhání musela čelit daleko větším tlakům, než kdyby trestně stíhána nebyla," dodal však Růžička. Při výpočtu odškodného zohlednil také zásah stíhání do rodinné sféry Vitáskové.
Aktuální spor se týká náhrady nemajetkové újmy. V paralelním řízení požaduje Vitásková ještě dalších 183 milionů korun za ušlý zisk. Soud tento její nárok minulý měsíc nepravomocně zamítl.
Další peníze hodlá manažerka vymáhat ještě za své druhé trestní stíhání, které souviselo s tím, že jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Policie Vitáskovou vinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku a způsobenou škodu vyčíslila na více než milion korun. Prvostupňový soud ženě uložil podmíněný trest, odvolací senát ji ale loni i v tomto případě pravomocně osvobodil.
