Každých deset let nenávratně zmizí česká pole či louky o velikosti jednoho okresu. Cennou půdu nahrazují obří sklady a průmyslové zóny.
Nevzhledné betonové "krabice" podél dálnic a u velkých měst dostanou další prostor. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu by se po poslední parlamentní úpravě, kterou na konci února stvrdil podpisem prezident Miloš Zeman, mohl klidně přejmenovat na zákon o "neochraně" půdy. Nová pravidla, zejména snížení poplatků za zábor volných pozemků, otevírají možnosti pro další zabetonovávání české krajiny.
"Vláda se v programovém prohlášení zavázala k posílení ochrany orné půdy a půdního fondu. Předložila však novelu zákona, která snižuje poplatky za zábor půdy. Ty přitom představují jediný skutečně účinný ekonomický nástroj na její ochranu," upozorňuje ekologická komise Akademie věd.
Čím více betonu v krajině přibývá, tím se zhoršují i následky ničivých povodní (viz Více betonu - ničivější povodně).
Pozemkové výjimky
Podle nevládních organizací tkví problém i v různých výjimkách. "U ekologicky citlivých území, například v chráněných krajinných oblastech, snižuje vládní novela poplatky za zábor půdy pro stavby. V případě dálnic, průmyslových hal a skladišť podporovaných státem se nebude platit vůbec," uvedla asociace ekologických organizací Zelený kruh.
Na příkladu plánované průmyslové zóny Solnice - Kvasiny u Rychnova nad Kněžnou vypočítal Zelený kruh pro časopis TÝDEN, jak novela zákona zlevní zábor půdy.
Celý článek si přečtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vyšlo v pondělí 9. března 2015.
