Ukázat lidem, jak fungoval totalitní aparát, a pokusit se o snížení vysokého počtu sympatizantů komunistické strany. Tak by se dala popsat předsevzetí, s nimiž nastupuje do funkce šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů historik Pavel Žáček, nyní vedoucí archivu ministerstva vnitra. Ten o své nové práci a motivaci k odhalování nepravostí z doby před rokem 1989 chatoval se čtenáři serveru TÝDEN.CZ.
Všechny odpovědi Pavla Žáčka si přečtěte ZDE
Pavel Žáček přišel chatovat se čtenáři symbolicky v den, kdy Česká republika vstoupila do Schengenu a pro běžné občany zmizely hranice, které před osmnácti lety oddělovaly komunistický blok drátěnými ploty od Západu.
Ústav pro studium totalitních režimů, do jehož čela zvolila Žáčka zvláštní rada v úterý 18. prosince, začne plně pracovat 1. února 2008. Do té doby se musí vyřešit několik problémů, například sehnat potřebné zaměstnance - zatím se počítá zhruba s 280 lidmi. Archiv ústavu bude spravovat dokumenty pokrývající období zhruba od ustavení košické vlády v dubnu 1945 do roku 1990, respektive do konce federace.
"Zatím nemáme naplněnou kapacitu ani jednoho z badatelských úseků," uvedl Žáček. Aby toho nebylo málo, na dobu nesvobody (čítající léta 1938-1945), kterou ústavu nově přidělila Poslanecká sněmovna, nedostala ještě instituce prý ani potřebná tabulková místa.
Jak politici, tak sám ředitel si od ústavu slibují velké věci. "Archiv bezpečnostních složek je plný nových pohledů na naši nedávnou minulost," naznačil směr bádání Žáček. Co přesně má na mysli? Analyzovat by chtěl zejména fungování režimního aparátu a také činnost jeho totalitních chapadel - Státní a Veřejné bezpečnosti či pohraniční stráže.
Žáčkův cíl, částečně daný příslušným zákonem o ústavu, je informovat veřejnost. "Hlavní úkolem ústavu je podporovat kvalitní formou diskusi o naší nedávné minulosti, a to tak, abychom byli schopni oslovovat jak laickou, tak odbornou veřejnost." Lidé se proto podle něj mohou těšit na výstavy, debaty nebo daty nabité internetové stránky.
Čtenáři se také zajímali o to, zda se nedala zvěrstva komunistů zmapovat dřív. Žáček ale soudí, že ne: "Jelikož to hned po revoluci nešlo, dojde k tomu až nyní. Povaha předání moci na přelomu let 1989/1990 odpovídala stavu naší společnosti. Na víc jsme prostě neměli. Ani naše nové elity, ani my jako veřejnost."
Ostatně na stav společnosti jak v roce 1989, tak nyní má vystudovaný historik a politolog celkem jasný názor. Z toho, že až pětina tuzemských voličů je ochotna hlasovat pro komunisty, radost nemá. A doufá, že se mu s tím podaří něco udělat. "Mohu přislíbit, že nebudeme v přístupu v naší komunistické minulosti černobílými," napsal. A v jiné odpovědi svá slova doplnil: "Věřme, že naše činnost pomůže snížit počet příznivců komunistů."
Pavel Žáček se narodil v roce 1969 v Praze. V průběhu studia na Fakultě sociálních věd UK v Praze byl šéfredaktorem čtrnáctideníku Studentské listy, současně studoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po jejím absolvování nastoupil v lednu 1993 na Úřad dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, který se počátkem roku 1995 transformoval v Úřad pro dokumentaci a vyšetřováni zločinu komunismu. V roce 1998 byl pověřen výkonem funkce náměstka ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřováni zločinů komunismu. Odsud odešel v srpnu 1999. Publikoval studie o StB v posledních letech komunistického režimu a o represivním systému komunistického ministerstva vnitra. V současné době byl jmenován ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.Foto: Petra Mášová
